Přeskočit na obsah

Bad Häring

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bad Häring
Bad Häring – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška650 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresKufstein
Bad Häring
Bad Häring
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,27 km²[1]
Počet obyvatel3 008 (2025)[2]
Hustota zalidnění324,5 obyv./km²
Správa
StarostaHermann Ritzer
Oficiální webbadhaering.at
E-mailgemeinde@bad-haering.gv.at
Telefonní předvolba05332
PSČ6323
Označení vozidelKU
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bad Häring je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Kufstein. Žije zde přibližně 3 000[2] obyvatel.

První písemná zmínka o obci byla uvedena ve směnné (kupní) listině z roku 1298, kde byla uváděna jako Gut als Herringe (Gut z Herringu). Název pochází ze starohornoněmeckého osobního jména Heri (válečník) s příponou -ing-. Osada původně patřila k soudnímu obvodu Schwoich a v roce 1593 přešla pod soudní obvod Kufstein.[3]

Od roku 1777, kdy byla vyražena první štola Teresiastollen, až do roku 1954 se zde těžilo hnědé uhlí. Od roku 1854 se v lomech pod horou Pölven těží slín a vápenec pro výrobu cementu.[4][5]

Horniny v okolí Bad Häringu jsou navíc známé svými rostlinnými zkamenělinami, které se zachovaly v jílovité vrstvě. Renomovaný císařsko-královský paleobiolog Constantin von Ettingshausen zde v letech 1850 až 1852/53 prováděl výzkum a díky své publikaci Die tertiäre Flora von Häring in Tirol (1853) proslavil Bad Häring i za hranicemi říše.[6]

V roce 1951 byl objeven silný sirný pramen, který podpořil rozvoj lázeňského cestovního ruchu. Léčí se zde především onemocnění a potíže pohybového aparátu, revmatická onemocnění kloubů a cév a poškození páteře. Od roku 1965 nese Häring přídomek Bad (Lázně).[5]

Bad Häring je od roku 1996 prvním tyrolským „lázeňským střediskem“ (nikoli klimatickým střediskem). Na základě rozhodnutí úřadu tyrolské zemské vlády byla obec Bad Häring uznána tyrolskou zemskou vládou jako lázeňské středisko. Jako název lázeňského střediska bylo určeno „Bäderkurort (Schwefelheilbad)“. Kromě lázní je zde v provozu také komora pro kryoterapii.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Bad Häring leží mezi Kitzbühelskými Alpami a pohořím Wilder Kaiser, mezi Wörglem a Kufsteinem, na náhorní plošině nad údolím řeky Inn, na úpatí hory Pölven. Centrum této bývalé hornické vesnice je obklopeno několika osadami.[5][7]

Obec má rozlohu 9,27 km², z toho v roce 2025 připadalo 30,5 % na zemědělskou půdu, 5,2 % na zahrady a 54,9 % na lesy. Z celkové plochy bylo 43,4 % osídleno.[8]

Sousední obce:[5][8]

Schwoich
Kirchbichl Söll

Blason: Štít dělený na čtyři části ve zlaté a modré barvě, s džbánem v 1. a 4. poli a zkříženými kladivy v 2. a 3. poli v obrácených barvách.[9]

Obecní znak byl obci udělen v roce 1974 a odkazuje zkříženými kladivy na hornickou tradici a džbánem na léčivý pramen.[10]

Farní kostel sv. Jana Křtitele je poprvé písemně doložen v listině z roku 1397.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Häring na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dauersiedlungsraum der Gemeinden Politischen Bezirke und Bundesländer - Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-10].
  2. 1 2 Dostupné online.
  3. ↑ ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols: Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. (Veröffentlichungen des Tiroler Landesarchivs). ISBN 978-3-7030-0449-0. S. 280.
  4. ↑ KUSTOS. Einblicke in die Geschichte des Häringer Bergbaus [online]. 2025-04-01 [cit. 2026-06-11]. Dostupné online. (německy)
  5. 1 2 3 4 Bad Häring. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2026-06-11]. Dostupné online.
  6. ↑ Constantin von Ettingshausen. Die tertiäre Flora von Häring in Tirol. In: Abhandlungen der Kaiserlich-Königlichen Geologischen Reichsanstalt. Vídeň: Braumüller, 1853. ISBN 978-0-365-35777-3.
  7. ↑ Bad Häring. www.oesterreich-info.at [online]. [cit. 2026-06-11]. Dostupné online.
  8. 1 2 Ein Blick auf die Gemeinde Bad Häring. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2025-01-01 [cit. 2026-06-11]. Dostupné online.
  9. ↑ Landesgesetzblatt für Tirol. Nr. 47/1974 Dostupné online
  10. ↑ WIDMOSER, Eduard; STALLER, Elke. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verlag, 1978. 80 s. ISBN 978-3-7022-1324-4. S. 38.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]