Camerlengo Svaté římské církve
Camerlengo neboli kardinál komoří je jedním z nejvyšších hodnostářů papežské kurie, je představeným Apoštolské Komory. V době papežské sedisvakance se camerlengo stává formální hlavou státu Vatikán. Současným camerlengem je Kevin Farrell, jmenovaný do této hodnosti v roce 2019 papežem Františkem.
Pravomoci
[editovat | editovat zdroj]Po smrti papeže camerlengo ověřuje papežovo úmrtí, kdy jej volá křestním jménem a ptá se, zda pouze spí. [pozn 1] Poté musí o jeho úmrtí zpravit kardinála státního sekretáře a kardinála vikáře. Vystavuje oficiální papežův úmrtní list a odebere mu rybářský prsten, který je pak na zasedání kolegia kardinálů rozlámán (teoreticky na tolik dílů, kolik je přítomno kardinálů). Bezprostředně po papežově úmrtí musí nechat zapečetit papežovu pracovnu i jeho soukromé pokoje. Je také zodpovědný za organizaci papežova pohřbu a za přípravu a průběh nového konkláve. V době sedisvakance přebírá vedení církve kolegium kardinálů, jehož je reprezentantem, ale má pouze moc podle zvláštního zákona a vystupuje jen jako Primus inter pares (první mezi rovnými). V době sedisvakance je také hlavou státu. Faktická moc, byť omezena zvláštním zákonem, přísluší kardinálskému kolegiu jako celku. Liturgické vedení všech bohoslužeb je však svěřeno Děkanu kardinálského kolegia a rovněž, pokud není starším 80 let, vedení konkláve. Ostatní členové papežské kurie, s určitými výjimkami, okamžikem papežova úmrtí (popřípadě rezignace) pozbývají své funkce.
Znak
[editovat | editovat zdroj]Symbolem camerlenga je červenozlatý pavilon – slunečník (umbraculum, padiglione), který camerlengo v době sedisvakance spolu s klíči svatého Petra podkládá nad svůj osobní znak. Tento znak bývá ražen také na reversu mincí, bylo tomu tak i na vatikánských euromincích při sedisvakanci roku 2005. Umbraculum spolu s klíči bez štítu se stává znakem Svatého stolce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Úřad papežského komorníka byl ustanoven v 11. století ke správě papežského majetku. V době papežovy nepřítomnosti v Římě býval camerlengo pověřován zastupováním papeže. Pozice regenta v době sedisvakance v dnešní podobě se datuje rokem 1521. V 19. století byly při reformě papežské kurie omezeny pravomoci v době papežské vlády, majetkově-správní pravomoci přešly na nově zřízené úřady.
Dva camerlengové byli zvoleni papeži, byl to Gioacchino Pecci – Lev XIII. v roce 1878 a Eugenio Pacelli – Pius XII. v roce 1939. Cencio Savelli – Honorius III. a Rinaldo Conti di Segni – Alexandr IV. byli také camerlengy, avšak ne v okamžiku volby papežem.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hartwell de la Garde Grissell, který byl přítomen u ceremoniálu v roce 1903 při úmrtí papeže Lva XIII: "Také bych zmínil, že neexistuje žádná procedura, při kterém by se klepalo na čelo zesnulého papeže stříbrným kladívkem a přesný způsob volání papeže jménem nemá danou formu, ale záleží na úvaze kardinála camerlengo." (Hartwell de la Garde Grissell, Sede Vacante, being a Diary written during the Conclave of 1903, with additional Notes on the Accession and Coronation of Pius X, nakladatelství Oxford, vydavatel James Parker and Co. 1903, strana 2.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Milan BUBEN, Encyklopedie heraldiky, Praha 1997, s. 191
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Camerlengo Svaté římské církve na Wikimedia Commons
