Přeskočit na obsah

Christina Kochová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christina Kochová
Christina Kochová (2023)
Christina Kochová (2023)
Astronautka NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození9. března 1979 (47 let)
Místo narozeníUSA Grand Rapids, Michigan, USA
Předchozí
zaměstnání
elektroinženýrka
Čas ve vesmíru337 dnů, 15 hodin, 31 minut
Kosmonautka od17. června 2013
MiseExpedice 59/60/61 (Sojuz MS-12/ISS/Sojuz MS-13)
Artemis II
Znaky misíEmblém Expedice 59 Emblém Expedice 60 Emblém Expedice 61 Emblém Artemis II
Kosmonautka dodosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christina Hammock Kochová (* 9. března 1979 Grand Rapids, Michigan) je americká elektroinženýrka a od června 2013 astronautka NASA, 559. člověk ve vesmíru. Roku 2018 byla zařazena do posádky Expedice 59/60/61 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), do vesmíru odstartovala 14. března 2019. V březnu 2023 byla vybrána do posádky mise Artemis II.[1][2]

Od 28. prosince 2019 je Kochová rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na ISS strávila 328 dnů a na Zemi se vrátila 6. února 2020. Předchozí rekordmankou byla Peggy Whitsonová.[3]

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Christina Kochová, rodným příjmením Hammocková, se narodila v Grand Rapids ve státě Michigan, dětství a mládí prožila v Jacksonville v Severní Karolíně. Po dokončení střední školy vystudovala na North Carolina State University v Raleighu, kde získala tituly bakaláře (2001, elektrotechnika; 2002 fyzika) a magistra (2002, elektrotechnika).[4][5] V roce 2001 dokončila vzdělávací program NASA Academy.[4]

Inženýrská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po studiích nastoupila na místo inženýrky v Laboratoři astrofyziky vysokých energií (Laboratory for High Energy Astrophysics) Goddardova kosmického střediska, kde se podílela na vývoji vědeckých přístrojů používaných na misích NASA.[4] V této době také vyučovala fyziku na Montgomery College v Marylandu.[4]

V letech 2004–2007 se jako výzkumná spolupracovnice účastnila amerického antarktického výzkumného programu, přičemž strávila tři a půl roku v arktických a antarktických oblastech.[4][6] Dvě sezóny pracovala na polárních stanicích Amundsen–Scott a Palmer. V rámci svého působení v Antarktidě sloužila v hasičských a záchranných sborech.[4]

Poté pracovala v Laboratoři aplikované fyziky (Applied Physics Laboratory) Univerzity Johnse Hopkinse kde se podílela na vývoji přístrojů pro sondy Van Allen Probes a Juno. Roku 2010 se vrátila k práci na antarktickém programu. Začátkem roku 2012 přešla do Národního úřadu pro oceán a atmosféru, kde sloužila jako inženýrka na meteorologické stanici v Barrow na Aljašce a od srpna 2012 vedla stanici na Samoi.[4][5]

Astronautická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Přihlásila se do 21. náboru astronautů NASA, uspěla v něm a 17. června 2013 byla zařazena mezi astronauty. Dvouletý základní kosmonautický výcvik dokončila v červenci 2015.[5]

1. kosmický let – Sojuz MS-12/13 na ISS

[editovat | editovat zdroj]

Začátkem roku 2018 byla zařazena do záložní posádky Sojuzu MS-12, v němž měli na jaře 2019 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vzlétnout členové Expedice 59/60. V květnu téhož roku nahradila Shannon Walkerovou v hlavní posádce. V březnu 2019 padlo rozhodnutí, že, v souvislosti s letem kosmonauta Spojených arabských emirátů na ISS na podzim 2019, Christina Kochová zůstane na ISS do prosince 2019 v rámci Expedice 61.[5]

Do vesmíru vzlétla na palubě Sojuzu MS-12 14. března 2019 společně s Alexejem Ovčininem a Nickem Hague. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a kosmonauti se zapojili do práce Expedice 59.[5] Kochová během letu podnikla 6 výstupů do volného prostoru o celkové délce 42 hodin a 15 minut, zaměřených na údržbu ISS, zejména na výměnu baterií. Poprvé při výstupu 18. října 2019 a pak ještě dvakrát opustila stanici společně s astronautkou Jesssicou Meirovou – šlo o vůbec první případy v historii kosmonautiky, kdy do vesmíru ve skafandrech vystoupily dvě ženy. První takový výstup se přitom měl uskutečnit už o několik měsíců dříve, 29. března 2019 – kvůli problémům s velikostí skafandru však Kochovou místo astronautky Anne McClainové doprovodil Nick Hague[7] a plně ženská posádka mohla podniknout výstup až později, po částečné obměně posádky stanice.

Kochová nakonec na stanici setrvala až do 6. února 2020 a vrátila se na Zemi společně s astronauty Alexandrem Skvorcovem mladším a astronautem Evropské kosmické agentury, Lucou Parmitanem.

2. kosmický let – Artemis II

[editovat | editovat zdroj]
Earthset, fotografie, kterou pořídila 6. dubna 2026, astronautka expedice Artemis II Christina Kochová z Orionu. Na snímku je vidět Země zapadající za kráterovitým povrchem Měsíce. Nad oblastí Austrálie a Oceánie jsou vidět sluncem osvětlené mraky.

NASA 3. dubna 2023 oznámila jmenování Kochové do funkce letové specialistky mise Artemis II,[8][9] první vesmírné mise po více než 50 letech, která mířila k Měsíci a měla jej obletět po trajektorii volného návratu. I když se tehdy start předpokládal „nejdříve v roce 2024”, vydala se Kochová s velitelem Reidem Wisemanem, pilotem Victorem Gloverem a letovým specialistou Jeremy Hansenem na cestu až počátkem dubna 2026. Přes 9 dní cesty dlouhé 1 117 661 km[10] čtveřice vyplnila zejména testováním lodi Orion a pozorováním a fotografováním Měsíce, k němuž se nejvíce přiblížili na vzdálenost 6 545 km. Kromě toho astronauti dosáhli rekordní vzdálenosti od Země (406 771 km), když o 6 600 km překonali do té doby platný rekord Apolla 13 z roku 1970.[11] Kochová se také stala první ženou z dosavadních 28 lidí, kteří se vypravili k Měsíci.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Christina Kochová žije v Texasu se svým manželem Robertem Kochem.

  1. ↑ CHANG, Kenneth; JIMÉNEZ, Jesus. Live Updates: NASA Is Naming the 4 Astronauts of the Artemis II Moon Mission. The New York Times. 2023-04-03. Dostupné online [cit. 2023-04-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  2. ↑ Live: Watch NASA announce the crew for Artemis II mission to the moon. Florida Today [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ O krok blíž letům na Měsíc a Mars. Astronautka Kochová překonala rekord v délce pobytu ženy ve vesmíru. Lidové noviny [online]. 2019-12-28 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 5 6 7 Christina Hammock Koch NASA Astronaut [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 3 4 5 IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2019-3-30 [cit. 2019-05-05]. Kapitola Christina Marie Hammock Koch. Dostupné online. (rusky)
  6. ↑ HERMAN, Danielle. N.C. State grad joins space race. Business North Carolina [online]. 2018-07-30 [cit. 2020-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ BERGER, Eric. It’s unfortunate NASA canceled the all-female EVA, but it’s the right decision. Ars Technica [online]. 2019-03-26 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ CHANG, Kenneth; JIMÉNEZ, Jesus. Live Updates: NASA Is Naming the 4 Astronauts of the Artemis II Moon Mission. The New York Times. 2023-04-03. Dostupné online [cit. 2023-04-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  9. ↑ Live: Watch NASA announce the crew for Artemis II mission to the moon. Florida Today [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ NASA Welcomes Record-Setting Artemis II Moonfarers Back to Earth - NASA [online]. [cit. 2026-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Artemis II Flight Day 6: Lunar Flyby Updates - NASA [online]. 2026-04-06 [cit. 2026-04-07]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Christina Kochová na Wikimedia Commons
  • NASA Astronaut Christina H. Koch [online]. NASA, rev. 2019-3-15 [cit. 2019-05-05]. O Christině Kochové na webu NASA. Dostupné online. (anglicky)