Přeskočit na obsah

Dubné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dubné
Znak obce DubnéVlajka obce Dubné
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 747 (2025)[1]
Rozloha16,77 km²[2]
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ373 84
Počet domů578 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Dubné
Dubné 60
373 84 Dubné
obec.dubne@volny.cz
StarostkaBožena Kudláčková
Oficiální webwww.dubne.cz
Dubné na mapě
Dubné
Dubné
Další údaje
Kód obce544442
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubné (německy Duben) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba osm kilometrů západně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

V osadě Křenovice je dům pro seniory.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1263, kdy se připomíná vladyka Sudslav z Dubného (Zvzlab de Dvdem). V držení drobné šlechty (z Dubného, Roubíkové z Hlavatec, Dubenští z Chlumu, Ojířové z Protivce) zůstala ves až do stavovského povstání, po němž byla Adamu Chvalu Kunášovi z Machovic konfiskována a roku 1623 prodána královskému městu České Budějovice, které pak bylo dubenskou vrchností až do zrušení poddanství. Od roku 1850 je Dubné samostatnou obcí, stávající místní části k ní byly připojeny 12. června 1960.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 994 1 085 1 109 1 102 1 066 1 020 977 878 925 889 962 1 024 1 079 1 381 1 681
Počet domů 143 167 174 172 174 179 197 221 211 227 254 314 365 472 578

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu, celkem 365 domů a 1079 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Dubné; katastrální území Dubné, 5,58 km², 158 domů, 493 obyvatel
  • Jaronice; k. ú. Jaronice, 3,19 km², 37 domů, 82 obyvatel
  • Křenovice; k. ú. Křenovice u Dubného, 4,59 km², 101 domů, 335 obyvatel
  • Třebín; k. ú. Třebín, 3,43 km², 69 domů, 169 obyvatel

V letech 1943–1945 a od 12. června 1960 do 31. prosince 1993 patřil pod obec i Branišov.[7][8]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. prosince 2012.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotická stavba obklopená nevelkým ohrazeným hřbitovem, zaujímá severní část trojúhelníkové návsi. Orientovaný kostel tvoří obdélné dvoulodí, zaklenuté síťovou klenbou na tři osmiboké pilíře, čtvercový presbytář je sklenut křížově. V západním průčelí vystupuje drobná předsíň, k východní straně se přimyká sakristie a k jižní straně věž. Nejstarší část stavby, presbytář, pochází ze 14. století, dvoulodí z roku 1525. V roce 1575 byla přistavěna věž. Předsíň a sakristie jsou výsledkem úprav roku 1730. Pohřbívání kolem kostela skončilo s otevřením nového hřbitova za vsí roku 1876. Původní věž musela být na sklonku 19. století pro špatný technický stav snesena, její nynější podoba pochází až z roku 1901. Na věži se nacházejí čtyři zvony, největší z nich je starožitný, odlitý roku 1518, tři menší byly zabaveny za obou světových válek a nejnověji znovu pořízeny roku 1996. Kostel je spolu s bývalým hřbitovem a ohradní zídkou chráněn jako kulturní památka.[10] K farnosti Dubné kromě všech výše jmenovaných částí obce příslušejí vesnice Branišov, Habří, Hradce, Kaliště u Lipí, Kvítkovice, Lipí a Žabovřesky.
  • Fara, obsahující zbytky bývalé tvrze, chráněna jako kulturní památka.[11]
  • Několik dochovaných lidových zemědělských usedlostí ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 2, čp. 3 a čp. 53
  • Pomník padlým v první světové válce z roku 1922, na návsi
  • Pozůstatky mohylového pohřebiště z doby bronzové a halštatské v lese Kotlová jihozápadně od Dubného, chráněné jako kulturní památka.[12]

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]
  • Do Dubného 15. století je zasazen historický román Václava Písaře Trojí kříž (1974).[13]
  • V Dubném se také odehrává pověst O srdnaté služce zapsaná ve sbírce Kytička pověstí jihočeských (1945) Karla Pince.[14]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ BUDÍK, Tomáš. Do domu pro seniory Na Pláni se stěhují první nájemníci. Dubenský zpravodaj [online]. 2023-01-24 [cit. 2026-09-22]. Dostupné online.
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 34.
  9. ↑ Udělené symboly – Dubné [online]. 2012-12-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  10. ↑ kostel Nanebevzetí P. Marie - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-01-26.
  11. ↑ fara - Památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné online.
  12. ↑ mohylové pohřebiště - Památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné online.
  13. ↑ PÍSAŘ, Václav. Trojí kříž: freska z poděbradské doby. 1. vyd. České Budějovice: Růže, 1974. 701 s.
  14. ↑ PINC, Karel. Kytička pověstí jihočeských. 1. vyd. České Budějovice: Karel Ausobský, 1945. 204 s. S. 168–171.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]