Imants Ziedonis

Imants Ziedonis
Narození	3. května 1933 Ragaciems
Úmrtí	27. února 2013 (ve věku 79 let) Riga
Místo pohřbení	Ragaciems
Občanství	Lotyšsko, Sovětský svaz a nacistické Německo
Alma mater	Lotyšská univerzita Institut světových literatur Maxima Gorkého Ruské akademie věd
Povolání	spisovatel, politik, básník, autor dětské literatury, překladatel, scenárista a publicista
Ocenění	Řád přátelství mezi národy (1983) Řád tří hvězd (1995) Kříž uznání honorary citizen of Tukums Municipality
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Choť	Ausma Kantāne-Ziedone
Děti	Rimants Ziedonis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Imants Ziedonis (3. května 1933 Ragaciems – 27. února 2013 Riga) byl lotyšský básník, publicista, spisovatel, překladatel a autor krátké prózy tzv. epifanie. Byl jedním z nejpopulárnějších autorů lotyšské literatury, výraznou osobností během Zpívající revoluce a v neposlední řadě také poslanec v Nejvyšší radě Lotyšské republiky.

Životopis

Narodil se v roce 1933 v rodině rybáře Jānise Ziedonise nedaleko Rigy. Vystudoval základní školu v Lapmežciems a v roce 1952 absolvoval střední školu v Tukumsu. Od roku 1952 do roku 1959 dálkově studoval filologii na Fakultě dějin a filozofie Lotyšské státní univerzity. Během studií vystřídal několik příležitostných zaměstnání, pracoval například jako knihovník, učitel nebo opravář silnic. V roce 1956 začal vydávat svá první literární díla a v roce 1961 byl přijat do Svazu spisovatelů. Dále se vzdělával na literárních kurzech na Institutu světové literatury M. Gorkého v Moskvě (1964). V této době vyšly jeho sbírky básní jako „Sirds dinamīts“ (1963) a „Motocikls“ (1965), za které obdržel lotyšskou státní cenu Lotyšské sovětské socialistické republiky (1967). Na konci 60. let pobýval v Kurzeme. Zážitky z této doby popsal v knize “Kurzemīte”. Kvůli chronickému onemocnění plic byl v letech 1974 a 1986 dlouhodobě léčen.

Během třetí fáze lotyšského národního obrození byl aktivním zastáncem hnutí za nezávislost v Lotyšsku. V roce 1990 byl zvolen do Nejvyšší rady. V roce 1991 rezignoval na svou funkci a dále pokračoval jako předseda Lotyšské kulturní nadace (1987–1993), poté vedoucí Lotyšského institutu (1998–2000). V roce 1997 byl poradcem předsedy vlády Guntarse Krasty v oblasti kultury, národní identity a dalších otázek. Po cevní mozkové příhodě v roce 2005 ztratil schopnost mluvit, pokračoval však v psaní deníku. V roce 2010 založil nadaci Viegli, která byla vytvořena s cílem podporovat kreativní projekty v Lotyšsku a rozvíjet různé projekty v oblasti kultury. V roce 2011 např. pod záštitou této nadace vyšlo album „Viegli“ za přispění několika známých hudebníků. V roce 2010 uvedl Alvis Hermanis v Novém divadle v Rize hru „Ziedonis un Visums“.

Zemřel 27. února 2013.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imants Ziedonis na lotyšské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Imants Ziedonis na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: xx0003797 BIBSYS: 90261795 BNE: XX1148286 BNF: cb12745961c (data) CiNii: DA14228007 GND: 1013073207 ICCU: UBOV462585 ISNI: 0000 0001 2046 410X LCCN: n84079474 LNB: 000003375 MBA: 91ea7729-e192-47e3-9476-afaa5069a869 NSK: 000003501 NTA: 074125362 PLWABN: 9810630054205606 SELIBR: 230494 SNK: 151588 SUDOC: 078869102 VIAF: 22550687 WorldCat Entities: E39PBJvhm9tj8pbmFQMpKvkRrq

Portály: Lidé | Literatura | Lotyšsko