Louis Riel

Louis Riel
Louis Riel
Stranická příslušnost
Členství	nezávislý politik
Narození	22. října 1844; Saint Boniface
Úmrtí	16. listopadu 1885 (ve věku 41 let); Regina
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Saint Boniface Cathedral; Q141327596
Občanství	Spojené království Velké Británie a Irska a Kanada
Rodiče	Louis Riel, Sr.
Příbuzní	Sara Riel (sestra); Jean-Baptiste Lagimodière (děd); Marie-Anne Gaboury (babička)
Alma mater	Collège de Montréal
Profese	politik, spisovatel a učitel
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Osoby národního historického významu
Podpis
Commons	Louis Riel
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Riel (22. října 1844 – 16. listopadu 1885) byl kanadský politik, známý jako vůdce Métisů (mesticů) z okolí Winnipežského jezera.

Život

Narodil se nedaleko dnešního Winnipegu jako nejstarší z jedenácti dětí zámožného statkáře a majitele mlýna. Jako intenzivně věřící katolík navštěvoval kněžský seminář v Montrealu, ale po předčasné smrti otce neměl dost peněz, aby studium dokončil, živil se jako advokátní koncipient a účetní. Přátelil se s básníkem Louis-Honoré Frechettem, sám byl také literárně činný (posmrtně vyšel výbor jeho poezie). Zamiloval se do Marie-Julie Guernonové, ale její rodiče odmítli provdat dceru za míšence. Po tomto zklamání odešel zpátky na západ.

Povstání

V roce 1869 odstoupila Společnost Hudsonova zálivu kanadské vládě celou Rupertovu zemi. Métisové, francouzskoindiánští míšenci usazení okolo Červené řeky, měli obavu z přílivu anglicky mluvících osadníků a ze ztráty svých práv. Louis Riel se postavil do jejich čela a žádal jazykovou a náboženskou autonomii. Když nepochodil, vyhlásil 16. října 1869 ve Fort Garry vytvoření nezávislého státu Assiniboia pod vlastním vedením (tzv. Red River Rebellion). Na nesouhlas anglické menšiny reagoval tím, že jejího mluvčího oranžistu Thomase Scotta nechal popravit. V srpnu 1870 britské jednotky, kterým velel plukovník Garnet Wolseley, povstání potlačily (jedním z důvodů bylo i to, že čistokrevní Indiáni se odmítli k Métisům přidat). Součástí dohody o příměří bylo vytvoření samostatné provincie Manitoba (ta však zaujímala jen nejjižnější část současné rozlohy), ale bez Riela, který byl obviněn z vraždy Thomase Scotta a donucen utéci do USA. V této době se u něj začaly projevovat příznaky duševní choroby, snad schizofrenie, s níž byl v letech 1876-1878 hospitalizován v několika ústavech pro choromyslné; roku 1881 se ve Fort Berthold v Severní Dakotě oženil s métiskou dívkou Marguerite Monetovou a založil rodinu. Mezitím ho Métisové zvolili za poslance kanadského parlamentu, ale protože zatykač dosud platil, nemohl se Riel mandátu ujmout. V roce 1884 přijel na pozvání místní métiské komunity do dnešního Saskatchewanu, zpočátku vystupoval umírněně a snažil se dosáhnout kompromisu mezi zájmy Métisů, kmene Kríů a anglických osadníků. Hlavními příčinami jejich konfliktů bylo zabírání domorodé půdy osadníky a vybíjení bizonů, jejichž lov byl pro Métise i Kríe hlavním zdrojem potravy. S tím, jak se zhoršoval jeho psychický stav, se ale Riel prohlásil za božího proroka a 26. března 1885 zahájil další povstání (tzv. Severozápadní rebelii) proti britské nadvládě. Lépe vyzbrojené a daleko početnější vojenské jednotky ale povstání rychle potlačily. Riel byl 15. května zatčen, odvezen do Reginy a, i přes nesouhlas porotců, odsouzen k smrti. Obhájce se snažil poukázat na Rielovu duševní chorobu, ale ten to odmítl a byl 16. listopadu 1885 v Regině oběšen.

Odkaz

Rielova osobnost dosud rozděluje Kanaďany – ti frankofonní ho označují za hrdinu, kdežto pro anglofonní je Riel zločinec. Riel má ve Winnipegu pomník jako „Otec Manitoby“, Harry Somers o něm napsal operu, v soutěži o největšího Kanaďana se umístil na jedenáctém místě, o jedinou příčku za Waynem Gretzkým.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Riel na Wikimedia Commons

http://www.thecanadianencyclopedia.com/index.cfm?PgNm=TCE&Params=a1ARTA0006837 Archivováno 14. 5. 2011 na Wayback Machine.
https://web.archive.org/web/20070201234754/http://www.abo-peoples.org/Features/Declaration/decapd.html