Mikromycety

Mikromycety je obecné označení pro mikroskopické houby, heterotrofní organismy, k nimž se řadí saprofyti, symbionti, komenzálové i paraziti. Stejně jako u ostatních hub tvoří buněčnou stěnu chitin a glukan, základem cytoplasmatické membrány je ergosterol. Některé mikromycety jsou patogenní a u člověka způsobují mykózy. Běžně jsou označovány za plísně.^[1]

Mikromycety střídají pohlavní a nepohlavní rozmnožování, nepohlavní bývá častější a probíhá pomocí konidií či sporangiospor. Pohlavní rozmnožování probíhá pomocí spor, které vznikají splynutím dvou haploidních buněk. Dominantně tvoří mnohobuněčné rozvětvené vláknité mycelium, ale mohou se vyskytovat ve formě jednobuněčné stélky (kvasinky).^[1]

Důležití zástupci

Candida spp.

Candidy jsou hlavní původci povrchových i systémových mykóz, Jsou běžnou součástí mikroflóry úst, pochvy a kůže. Mezi významné zástupce patří Candida albicans, Candida tropicalis, Candida stellatoidea, Candida krusei, Candida glabrata. K rozvoji infekce dochází hlavně u imunodeficitních pacientů, novorozenců, diabetiků nebo u pacientů, kteří dlouhodobě užívali širokospektrá antibiotika.

Cryptococcus neoformans

Cryptococcus neoformans je kulatá kvasinka, která netvoří pseudohyfy. Typickým zdrojem je ptačí trus a rozkládající se dřevo. Člověk se může nakazit inhalací houby, často při zahradničení. Kvasinka se pak dál šíří z plic do celého těla. Cryptococcus je nejčastějším původcem mykotické meningitidy, která je častou příčinou infekce u pacientů s onemocněním AIDS. Cryptococcus vyvolává onemocnění kryptokokóza, které se projevuje jako pneumonie, meningitida, postižení oka (až slepota) a různé kožní léze.

Aspergillus spp.

Aspergillus, česky též kropidlák. Patří mezi vláknité mikromycety, tvoří kolonie v řetězcích na vláknech. Mezi hlavní zástupce patří Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus a Aspergillus niger. Vláknité mikromycety často tvoří mykotoxiny, které mají hlavně nefrotoxické a hepatotoxické účinky (můžou být i karcinogenní). Jsou jednou z nejčastějších příčin mykóz (aspergilóza). Aspergillus tvoří pestrou škálu pigmentů (žluté, modrozelené, černošedé). Aspergillus niger je původcem černé plísně na cibuli.

Dermatofyta

Dermatofyta jsou keratinofilní houby, které vyvolávají infekce kůže, vlasů, chlupů a nehtů. Mají schopnost keratinolýzy (rozklad keratinu). Mezi dermatofyty patří rody Epidermophyton, Microsporum, Trichophyton, Arthroderma, Chrysosporium a Onychocola. K infekci, dermatofytóze, dochází přes porušenou kůži. Konidie se uchytí v rance, postupně se rozšíří a pak prorůstají do vrstev pokožky.

Pneumocystis jirovecii

Pneumocystis jirovecii je oportunní patogen, který vyvolává pneumonie u imunodeficitních pacientů (hlavně u osob s onemocněním AIDS). V cytoplazmatické membráně nemá ergosterol (jako jiné houby), ale cholesterol. Díky tomu je zcela rezistentní proti všem antimykotikům. Vyvolává onemocnění pneumocystová pneumonie.

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Mikromycety ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

1 2 KUBÁTOVÁ, Alena. Toxikogenní mikromycety, mikotoxiny a mikotoxikózy [PDF]. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2018 [cit. 2025-10-30]. Kapitola Terminologie, s. 2. Dostupné online.

Literatura

HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4
GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0

[:0-1] 1 2 KUBÁTOVÁ, Alena. Toxikogenní mikromycety, mikotoxiny a mikotoxikózy [PDF]. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2018 [cit. 2025-10-30]. Kapitola Terminologie, s. 2. Dostupné online.

[1]