Přeskočit na obsah

Mladoturci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlajka mladoturecké revoluce. Vlevo nahoře: Hürriyet (Svoboda), vpravo nahoře: Adalet (Spravedlnost), vlevo dole: Müsavat (Rovnost), vpravo dole: Uhuvvet (Bratrství), vpravo uprostřed: İttihat (Jednota)
Řecká litografie oslavující mladotureckou revoluci zobrazující zdroje inspirace hnutí, kterými byli Midhat Paša, princ Sabahaddin, Deli Fuad Paša a Namık Kemal, vojenské vůdce Niyaziho Beye a Envera Pašu, a heslo „Volnost, rovnost, bratrství“ (turecky hürriyet, müsavat, uhuvvet, řecky ελευθερία, ισότης, αδελφότης)

Mladoturci (osmansky ژون تركلر‎, Jön Türkler, také osmansky كنج تركلر‎, Genç Türkler) byli širokým opozičním hnutím v pozdní Osmanské říši vůči absolutistickému režimu sultána Abdulhamida II. (vládl 1876–1909). Jeho počátky sahaly do 70. let 19. století. Významnou organizací v rámci tohoto hnutí byl Výbor pro jednotu a pokrok (CUP, založený roku 1889), ačkoli jeho ideologie, strategie i členská základna se neustále proměňovaly. Do 90. let 19. století byli mladoturci především volnou a vnitřně rozpolcenou sítí exilové inteligence, která se živila prodejem svých novin tajným předplatitelům. Vedle samotné opoziční činnosti debatovali exilová spisovatelé a sociologové o místě Turecka v rámci dichotomie Východu a Západu.

Mladoturci celkově prosazovali odebrání moci paláci Yıldız ve prospěch konstitučního vládnutí, ačkoli hnutí samo představovalo mozaiku různých ideologií. Vedle členství v zakázaných politických výborech existovaly i další opoziční kanály v prostředí ulemy, súfijských řádů a zednářských lóží. Hnutí bylo populární zejména mezi mladými, vzdělanými Osmany a vojenskými důstojníky, kteří požadovali reformy. Věřili, že společenská smlouva ve formě ústavy vyřeší problémy říše s nacionalistickými hnutími a zahraničními intervencemi tím, že vštípí osmanismus, neboli multikulturní osmanský nacionalismus.

Unionisté, tedy členové CUP, zvítězili nad sultánem Abdulhamidem II. během mladoturecké revoluce v roce 1908.[1] Touto revolucí mladoturci ve stejném roce pomohli zahájit druhou konstituční éru, čímž poprvé v historii země nastolili éru vícestranické demokracie.[2] U moci Výbor pro jednotu a pokrok zavedl mnoho sekularizačních a centralizačních reforem, byl však kritizován za prosazování proturecké ideologie. V důsledku událostí, jež se pro Osmanskou říši ukázaly jako katastrofální (jako např. incident z 31. března v dubnu 1909, převrat v roce 1912 a Balkánské války v letech 1912–1913), se země po přepadnutí Vysoké Porty v roce 1913 dostala pod nadvládu radikalizovaného CUP.

S rozbitou silou ústavy i parlamentu vládl Výbor pro jednotu a pokrok v Osmanské říši jako diktatura a v říjnu 1914 zorganizoval vstup říše do první světové války na straně Ústředních mocností. Genocidy osmanských křesťanů v letech 1915 až 1917 byly naplánovány přímo v rámci CUP, především Talatou Pašou, Enverem Pašou, Bahaeddinem Şakirem a dalšími.

Pojem mladoturci (v angličtině v jednotném čísle Young Turk) se dnes používá pro označení rebela, který netrpělivě prosazuje reformy uvnitř nějaké organizace,[3] a jako „mladoturci“ byly z důvodu svého rebelantského či revolučního charakteru označovány různé skupiny v různých zemích.

Příjezd mladotureckých revolucionářů do Istanbulu v roce 1909.

Cílem hnutí bylo prosadit politické a společenské reformy. Angažovalo se v něm i mnoho příslušníků armády (osmánští důstojníci byli nuceni učit se francouzsky a získali tak příležitost seznámit se s dějinami Francie a s cíli francouzské revoluce).

Od roku 1876 se stoupenci tohoto hnutí ilegálně snažili o liberální reformy a o ústavní státní formu. Roku 1907 založili v Soluni (dnes v Řecku) výbor „Jednota a pokrok“ a v roce 1908 provedli revoluční převrat, v jehož důsledku byl sultán Abd al-Hamid II. donucen roku 1909 k abdikaci. Mladoturci, kteří se nyní organizovali jako strana, vytvořili až do roku 1918 vládu (až na krátké období 1912/1913).

Od roku 1913 Mladoturky už plně ovládali tzv. „Tři pašové“, jednalo se o Talata Pašu, Envera Pašu a Džamala Pašu, kteří tak měli pod svou kontrolou celou Osmanskou říši.

Dne 2. srpna 1914 uzavřeli její zástupci tajnou smlouvu s Německem, Osmánská říše vstoupila do války. Mladoturci během 1. světové války zorganizovali genocidu Arménů. Pod dojmem hrozícího kolapsu koncem války byla jejich vláda sesazena. Vůdci Mladoturků („tři pašové“) a část jejich stoupenců prchla do zahraničí, větší část pak vstoupila do Lidové strany Mustafy Kemala – Atatürka, který Mladoturky po založení republiky v roce 1923 zakázal.

  1. ↑ Hanioğlu 1995, s. 12.
  2. ↑ Akçam 2006, s. 48.
  3. ↑ young turk [online]. 10th. vyd. HarperCollins Publishers [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladoturci na Wikimedia Commons