Mukoděly
| Mukoděly | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Vroutek |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′53″ s. š., 13°23′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 17 (2021)[1] |
| Katastrální území | Mukoděly (4,45 km²) |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 23 (2021)[2] |
  Mukoděly | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 181552 |
| Kód k. ú. | 781550 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mukoděly (německy Mokotill) jsou malá vesnice a část města Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od Vroutku. Mukoděly jsou také název katastrálního území o rozloze 4,45 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název Moukoděly odkazuje na lidi, kteří dělali mouku. Po poněmčení v osmnáctém století vznikl německý tvar Mokotill a František Palacký zavedl chybným čtením starších pramenů tvar Mukoděly. V písemných pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Mukodiel (1399), in Mukodielech (1412), w Mukodielech (1542), z Maukodiel (1542), Mukodiely (1577), Maukodiely (1579), ve vsi Maukodielych (1656), Mokotill (1787), Mokotil (1846), Mukoděly a Mokotill (1848) a úředně Mukoděly nebo Mokotil (1854). Používal se také lidový tvar Mogotill.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Mukodělech pochází z roku 1399, kdy vesnice pravděpodobně patřila ke šprymberskému panství.[5] Po roce 1483 byla součástí petrohradského panství Buriana z Gutštejna[6] Roku 1542 byl zmíněn Jiří Pšovický z Mukoděl, který ve vsi nejspíše vlastnil dvůr.[5] Vesnice patří k vidhostické farnosti.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 282 obyvatel (z toho 127 mužů), z nichž bylo 43 Čechoslováků, 238 Němců a jeden cizinec. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 232 obyvatel: 38 Čechoslováků, 193 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 215 | 256 | 246 | 281 | 278 | 282 | 232 | 101 | 117 | 35 | 18 | 8 | 8 | 12 | 17 |
| Domy | 33 | 34 | 42 | 47 | 51 | 52 | 50 | 46 | — | 10 | 8 | 19 | 24 | 10 | 23 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vidhostic. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Mukoděly samostatnou obcí, nejprve v okrese Podbořany, ale od roku 1960 v okrese Louny. V letech 1960–1978 byly částí obce Vidhostice v okrese Louny. Od 1. července 1978 jsou částí města Vroutek v okrese Louny.[13]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Franz Albl (* 1849), politik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Bývalá škola
Kaple na návsi
Mlýn na Blšance
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mukoděly, s. 156.
- 1 2 Kolektiv autorů. Vroutek. 1. vyd. Vroutek: Město Vroutek, 2017. 243 s. ISBN 978-80-270-2235-9. S. 217.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. –.
- ↑ Biskupství litoměřické. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Horní Chřibská: Holenda Milan, 1997. 430 s. S. 208.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 350.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mukoděly na Wikimedia Commons
- Mukoděly v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
