Přeskočit na obsah

Podhorácko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alej ke sv. Floriánu v Hrotovicích

Podhorácko je etnografický region na jihozápadní Moravě, na pomezí krajů Vysočina (okres Třebíč a okrajově Žďár nad Sázavou) a Jihomoravského (západní část okresu Brno-venkov a okrajově Blansko).

Kultura a jazyk

[editovat | editovat zdroj]

Podhorácko tvoří východní část Horácka (v širším smyslu). Od zbytku tohoto regionu se však liší tím, že zdejší dialekt patří mezi středomoravská nářečí stejně jako ve východním okraji Moravského Horácka a sousedním regionu Horácké Dolsko.[1] Tyto oblasti tvoří souvislý pás středomoravské mluvy přes Brněnsko až na Hanou.[2]

Největším místním městem je Třebíč, která se nachází v západní části regionu. Na Podhorácku se místní nářečí udržuje velmi výrazně a oblast je typická i udržováním staletých tradic, folklórních slavností, poutí, veselic na jejichž zachování mají zásluhu hlavně místní dobrovolnické spolky a obce sdružené v mikroregionu Horácko. Zdejší život popisuje v knize Rok na Moravském Horácku a Podhorácku autor Bohuslav Pernica, který v regionu působil a vydal také díla o zdejších zvycích, písních, krojích, pověstech a pohádkách, stavbách i každodenním bytí.[3]

Přírodní a historické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Geograficky ho lze zhruba popsat jako pahorkatinu na přechodu mezi Českomoravskou vrchovinou a Dyjsko-svrateckým úvalem; do značné míry se překrývá s Jevišovickou pahorkatinou. Na východě je zhruba ohraničeno Oslavanskou brázdou (jižní část Boskovické brázdy). Hydrograficky jde o oblast na povodí Rokytné, horní Jevišovky, střední Jihlavy, dolní Oslavy a částečně i Svratky.

Řeka Jihlava nedaleko obce Biskoupky

Jeho charakteristickou krajinu utváří menší obce, venkovská krajina s remízky a skalními útvary, ale také nesčetné množství historických památek spolu s historickými jádry měst. Pro zachování zdejšího krajinného rázu byl mj. vyhlášen Přírodní park Třebíčsko a úžasné přírodní scenérie ukazují i zdejší hluboká údolí řek Jihlavy a Oslavy.

Z kulturního hlediska je zajímavý komplex třebíčských památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, barokní architektura v Náměšti nad Oslavou, renesanční zámek v Jaroměřicích nebo četné zřízeniny hradů nad Dalešickou přehradou.

Pro okolí obcí Studenec a Nárameč je typická krajina se soustavou rybníků, která poskytuje nejen možnost chovu ryb, ale také útočiště mnoha organismům (PP Maršovec a Čepička a PP Ptáčovské rybníky).

Historie a známí rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Inspiraci zde nacházela celá řada umělců a mnoho z nich z oblasti Podhorácka i pocházelo, např. v Tasově působil například spisovatel Jakub Deml, region byl rodištěm básníka Vítězslava Nezvala a krajina Třebíčska inspirovala také malíře Ladislava Nováka. V oblasti působli moravský národopisec Bohuslav Pernica. Z historických osobností a událostí připomeňme neštěstí v Hrotovicích z konce 2. světové války, ale také rodiště Jana Kubiše obec Dolní Vilémovice. Známou pověstí z regionu je narození kněžice Vladislava v obci, která poté na památku dostala jméno Vladislav a též četná privilegia.

Podoblasti

[editovat | editovat zdroj]

Podhorácko tvoří poměrně kompaktní celek, který však lze rozdělit podle pomyslné příslušnosti obcí k jednotlivým městům, která byla historicky sídly jednotlivých panství a dnes poskytují občanskou vybavenost lidem z regionu. Nejdostupnějším velkým městem je Brno (mimo region), i když administrativně spadá většina regionu do Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Tato skutečnost je dána především přirozenou historickou vazbou moravských obcí na toto silné kulturnímu a ekonomickému centrum.[4]

Vlastní Podhorácko zahrnuje tyto podoblasti okolo zdejších měst:

Přechodné:

  1. ↑ Naše řeč – Lidová mluva na Třebíčsku. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné online.
  2. ↑ STŘEDOMORAVSKÁ NÁŘEČNÍ SKUPINA | Nový encyklopedický slovník češtiny. www.czechency.org [online]. [cit. 2026-06-03]. Dostupné online.
  3. ↑ PERNICA, Bohuslav. Rok na moravském Horácku a Podhorácku. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1951. 304 s.
  4. ↑ Kam vedou cesty z Brna? A odkud do Brna?. data.brno.cz [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUČA, Jan. Venkovské staby na jižním Podhorácku. Brno: Barrister & Principal, 2013. 132 s. ISBN 978-80-7485-013-4.