Pseudohalogenidy

Pseudohalogenidy jsou polyatomové analogy halogenidů.^[1]

Chemie pseudohalogenidů je velmi podobná chemii halogenidů. Přítomnost dvojných i trojných vazeb ve vnitřní stavbě pseudohalogenidu nemá žádný zřejmý vliv na jeho chemické chování. Často jsou odvozeny od příslušných konjugovaných kyselin odtržením protonu. Stejně jako halogenovodíkové kyseliny mohou reagovat s hydroxidy za tvorby vody a solí – např.:

HN₃ + NaOH → H₂O + NaN₃

jako analogie klasické neutralizační reakce

HCl + NaOH → H₂O + NaCl.

Příklady pseudohalogenidů

Mezi pseudohalogenidové anionty patří například CN⁻, SCN⁻, OCN⁻ a N -
3 .

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pseudohalogen na anglické Wikipedii.

↑ The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. Research Triangle Park, NC: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. doi:10.1351/goldbook.p04930. (anglicky) DOI: 10.1351/goldbook.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pseudohalogenidy na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. Research Triangle Park, NC: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. doi:10.1351/goldbook.p04930. (anglicky) DOI: 10.1351/goldbook.

[1]