Přeskočit na obsah

Setúbal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Setúbal
Setúbal – znak
Znak
Setúbal – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
StátPortugalskoPortugalsko Portugalsko
Administrativní dělení5 farních obvodů
Setúbal
Setúbal
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel123 496 (2021[1])
Hustota zalidnění724 obyv./km²
Správa
StarostaMaria das Dores Meira
(Portugalská komunistická strana)
Vznik1249
ZakladatelPaio Peres Correia
Oficiální webwww.mun-setubal.pt
E-mailgeral@mun-setubal.pt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Setúbal je město v Portugalsku, které je centrem stejnojmenného distriktu, sídlem římskokatolické diecéze a je součástí lisabonské metropolitní oblasti. Leží asi 30 km jihovýchodně od Lisabonu při ústí řeky Sado do Atlantiku. Spolu s předměstími má přes sto dvacet tisíc obyvatel a je uváděn jako páté největší město v Potugalsku.

Plán opevnění města z roku 1696

Nejstarší stopy pravěkého osídlení oblasti z paleolitu a neolitu dokládají významné archeologické památky. Stabilní sídla zde zakládal keltský kmen Turdetanů a od jihu připlouvali na lodích Féničané. V 1. století př. n. l. Římané založili na místě dnešního Setúbalu osadu Cetóbriga, v níž založili dílny na solení ryb a hrnčířské pece. V roce 711 dobyli oblast Mauři a území dlouho zůstalo zpustlé. První písemná zmínka o dnešním městě je z roku 1249. Po reconquistě se Setúbal stal náboženským a správním centrem oblasti. Kromě kostela sv. Juliána byly v oblasti založeny tři kláštery: Palmela Řádu svatojakubských rytířů, jeronymitů a opevněný klášter klarisek Mosterio de Jesús v manuelském stylu. Od poloviny 16. století do první poloviny 17. století město ze tří pevností čelilo opakovaným útokům armád španělských králů, až do roku 1640, kdy na portugalský trůn nastoupil král Jan IV. Portugalský.

Jezuité po příchodu do Setúbalu roku 1655 založili kolej sv. Františka Xaverského a František Xaverský byl prohlášen svatým patronem města. Roku 1759 byli všichni jezuité z Portugalska vyhnáni, ale Xaveriův svátek se slaví dosud.

Město leží v druhém seizmickém pásmu a opakovaně bylo ohroženo zemětřeseními. První silné zemětřesení bylo zdokumentováno 26. ledna 1531, druhé silné zemětřesení 1. listopadu roku 1755 bylo doprovázeno vlnami tsunami, poškodilo zejména věže kostelů. Třetí ničivé zemětřesení proběhlo roku 1858 a čtvrté roku 1909.

15. září 1860 byl Setúbal povýšen na město, výročí této události je dodnes nejdůležitějším městským svátkem.[2] Od roku 1975 je město také sídlem římskokatolické diecéze.

Roku 1861 bylo město napojeno na železnici.

Tradičním zdrojem obživy obyvatel této oblasti je zemědělství: lov a zpracování ryb, vinařství a těžba mořské soli, stejně jako keramika s modrou malbou pod bílou glazurou. Továrny na zpracovánbí ryb po roce 2000 ukončily výrobu. V moderní době přibyly loděnice, cementárna a výroba umělých hnojiv a postřiků. Také se zde montují automobily (Volkswagen Sharan, T-roc a Seat Alhambra. Stále rostoucí podíl mají hotely s písečnými plážemi a turistika s návštěvami uměleckých a přírodních památek.

  • Forte de São Filipe (pevnost svatého Filipa), renesanční stavba z roku 1582, kterou založil král Filip II. Španělský; přestavěna v 17. století, portál s keramickým obkladem z azúlejos; nyní adaptován na luxusní hotel
  • Forte de Santiago do Outão (pevnost svatého Jakuba z Outão)
  • Forte de Albarquel (pevnost Albarquel)
  • Akvadukt z 15. století
  • Iglesia de Santa María de Graça (katedrála Panny Marie Milostné) – trojlodní bazilika ze 13. století, přestavěná kolem roku 1570 v manýristickém stylu, s bohatými řezbami oltářů ze 17. století
  • Mosterío de Jesús (Bývalý kláster klarisek) – pozdně gotický stavební komplex z konce 15. století v manuelském stylu, nyní městské muzeum
  • Igreja de São Julião (kostel sv. Juliána) – pozdně gotický chrám s portálem v manuelském stylu, přestavěný v barokním stylu
  • Igreja Paroquial de São Sebastião (farní kostel sv. Šebestiána), barokní bazilika jezuitů ze 17. století
  • Pomník básníka Manuela Barbosy du Bocage na dórském sloupu, před radnicí
  • Reserva Natural do Estuário do Sado – přírodní rezervace
  • několik významných paleontologických lokalit s dobře zachovanými fosilními otisky stop druhohorních dinosaurů je v okolí města.[3]

Na stadionu Estádio de Bonfim hraje prvoligový fotbalový klub Vitória FC, založený roku 1910, vítěz Taça de Portugal v letech 1965, 1967 a 2005.

Élisabeth Vigée-Lebrun: Portrét Luísy Todi (1789)

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  • Diogo Fernandes Pereira – mořeplavec 15./16. století, roku 1503 objevil ostrov Sokotra
  • Luísa Todi (1753–1833) – operní pěvkyně, mezzosopranistka
  • Manuel Maria Barbosa du Bocage (1765-1805)- portugalský básník preromantismu a neoklasicismu
  • José Mourinho (* 1963) – fotbalový trenér
  • Bruno Lage (*1984) – fotbalový trenér
  • Zeca Afonso (1929-1987) – folkový zpěvák a skladatel
  • Sabrina (* 1984) – portugalská zpěvačka
  • Rúben Vezo (* 1994) – portugalský fotbalista

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]