její

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈjɛjiː]
• její^ⓘ

zájmeno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	její	její	její	její	její	její	její	její
genitiv	jejího	jejího	její	jejího	jejích	jejích	jejích	jejích
dativ	jejímu	jejímu	její	jejímu	jejím	jejím	jejím	jejím
akuzativ	jejího	její	její	její	její	její	její	její
vokativ	její	její	její	její	její	její	její	její
lokál	jejím	jejím	její	jejím	jejích	jejích	jejích	jejích
instrumentál	jejím	jejím	její	jejím	jejími	jejími	jejími	jejími

význam

1. přivlastňuje osobě nebo věci rodu ženského, která vyplývá z kontextu
   • V dálce je vesnice a na jejím okraji stojí malá chajda.
   • Pod peřinou bylo její teploučko - její od peří ohřátý dlaně, její rozcuchaný vlasy, její zlatej řetízek na krku, její nocí voňavá noční košile a hlavně její smích, když jsme se na střídačku s bráchou pusou přisávali na její pupík a prděli do něj se vší silou našich klukovských tvářiček.

překlady

1. přivlastnění osobě nebo věci rodu ženského

   • angličtina: her, hers
   • francouzština: son, sien
   • italština: suo
   • němčina: ihr
   • polština: jej
   • portugalština: dela
   • ruština: её
   • slovenština: jej
   • španělština: su, sus

související

• jeho
• jejich
• jejíž