Životopis - Lassi Sinkkonen:
Básník a prozaik. Vychodil pouze základní školu, pracoval jako dělník v prádelně, na stavbě a v hutích. Byl sekretářem Kiily, členem vedení Svazu fin. spisovatelů. V „helsinských“ básních sbírek Harhaileva aamupäivä (1965, Bloudivé dopoledne) a Väljät vaatteet (1966, Volný oblek) mu byl učitelem A. Turtiainen. Vedle sociálně kritických básní najdeme ve sbírkách Sinusta huomiseen (1967, Od Tebe k zítřku), Meitä kohti (1968, K nám) a Minä, maani, maailmassa
(1969, Já, má zem, ve světě) i poezii milostnou a reflexivní, jež patří k vrcholům fin. básnické tvorby 60. let. Diskusi, především v levicových kruzích, k nimž autor patřil, vzbudil prozaický debut, dělnický román Sumuruisku (1968, Stříkací pistole). Podnik, který autor popisuje, totiž patřil Rusům, v jeho vedení byli pouze komunisté, a přesto tam vládly vztahy jako v kapitalistickém závodě. Navíc jej autor vylíčil jako „hnízdo“ špíny a opilců. Solveigin laulu (1970, Solvejžina píseň, č. 1981) a Solveig ja Jussi (1973) jsou real. obrazem života tří generací dělnické rodiny žijící na okraji společnosti, přesto si však uchovávající lidskou důstojnost a smysl pro spravedlnost.
„Nejbásničtější“ prózou je pak Sirkkelisirkus (1975, Nebeský střelec, č. 1981), v němž autor narušil schéma real. sociálního románu četnými přesahy do světa fantazie a mýtu.
(Založil/a:
dreamturtle)
1x
sledován
