Přeskočit na obsah

Bavois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bavois
Bavois – znak
Znak
Bavois – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška447 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresJura-Nord vaudois
Bavois
Bavois
Bavois, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,35 km²[1]
Počet obyvatel941 (2018)[2]
Hustota zalidnění100,6 obyv./km²
Správa
StarostaOlivier Agassis (do 2016)
Oficiální webwww.bavois.ch
Telefonní předvolba024
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bavois je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Jura-Nord vaudois v kantonu Vaud. Žije zde 941[2] obyvatel.

Bavois leží v nadmořské výšce 447 m, vzdušnou čarou 5 km jihovýchodně od města Orbe a 12 km jihozápadně od okresního města Yverdon-les-Bains. Vesnice se rozkládá na jihovýchodním okraji roviny Orbe, na Vaudské plošině.

Obecní katastr o rozloze 9,3 km² zahrnuje část Vaudské plošiny. Západní část obce tvoří intenzivně zemědělsky využívaná jižní část orbeské roviny. Pozůstatkem kdysi rozsáhlé bažinaté oblasti je Marais des Puits, staré rašeliniště, kde se kolem roku 1920 těžila rašelina pomocí úzkorozchodných drah Decauville; dnes je chráněno jako přírodní rezervace. Západní hranici tvoří kanál Entreroches. Na východ se obecní území zvedá po svahu Bavois k severním výběžkům náhorní plošiny Gros de Vaud a až do hlubokého údolí řeky Talent, zaříznutého do vrstev molasy. Nejvyšší bod Bavois, 603 m n. m., se nachází na výšině Maladaire jižně od osady Le Coudray. Na samém jihu sahá území až k potoku Cristallin a do lesa Tioleire, který tvoří východní část masivu Mormont. V roce 1997 připadalo z obecní plochy 8 % na zastavěné území, 16 % na lesy a křoviny, 75 % na zemědělskou půdu a necelé 1 % tvořila neproduktivní půda.

K Bavois patří osady Les Bordes (513 m n. m.) na zámeckém návrší nad vesnicí a Le Coudray (593 m n. m.) na náhorní plošině Gros de Vaud, stejně jako několik samostatných statků. Sousedními obcemi Bavois jsou Arnex-sur-Orbe, Chavornay, Penthéréaz, Goumoëns, Oulens‑sous‑Echallens, Eclépens, Orny a Pompaples.

Zámek Bavois

Bavois má velmi dlouhou tradicí osídlení. Nejstarší nálezy stop po osídlení pocházejí z doby kolem roku 2400 př. n. l. Další nálezy jsou známé z doby bronzové a z římského období. Z raného středověku pochází několik hrobů.

První písemná zmínka o místě pochází z roku 1182 pod názvem Baioes.[3] Později se objevují podoby Baoies (1200), Baioies (1213), Bavoes (1225), Bayoies (1270), Bayoyes (1275), Bayoes (1359) a Bavoy (1536).

Od 12. století bylo Bavois sídlem pánů z Joux, pocházejících z Francie. Roku 1263 získali Bavois od Savojských zpět jako léno. V letech 1317 až 1358 podléhala vesnice přímé savojské nadvládě. Koncem 14. století byla založena tržní osada Bavois jako protiváha města Orbe. Místo se však nikdy výrazněji nerozvinulo a již krátce po roce 1400 začalo upadat.

Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 připadlo Bavois pod správu panství Yverdon. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl následně s přijetím mediační ústavy začleněn do kantonu Vaud. Roku 1798 byla přidělena k okresu Orbe. Od roku 1997 je součástí nového okresu Jura-Nord vaudois.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok1850190019101930195019601970198019902000
Počet obyvatel492566509504561502407437496727

Z celkového počtu obyvatel je 93,0 % francouzsky mluvících, 4,3 % německy mluvících a 1,4 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000). Ke švýcarské reformované církvi se ve stejném roce hlásilo 60,9 % obyvatel, k církvi římskokatolické 18,0 % obyvatel.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Bavois bylo až do druhé poloviny 20. století vesnicí převážně zemědělského charakteru. I v 21. století mají pěstování obilí a ovocnářství důležité místo ve struktuře zaměstnanosti místních obyvatel. Další pracovní místa nabízí místní drobné živnosti a především sektor služeb. Nacházejí se zde podniky v oblasti zahradnictví a stavebnictví. Největším zaměstnavatelem je však dálniční odpočívadlo Bavois na dálnici A1, které leží na území obce. V posledních desetiletích se vesnice proměnila také v rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel proto dojíždí za prací do oblasti Yverdonu a do širšího okolí Lausanne.

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Lausanne do Orbe. Dálniční křižovatka Chavornay na dálnici A1 (Lausanne–Yverdon), otevřené v roce 1981, je vzdálen asi 3 km od centra obce. Dne 7. května 1855 byl uveden do provozu úsek Yverdon – Bussigny-près-Lausanne železniční tratě Neuchâtel–Lausanne, a to s nádražím v Bavois.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní památkou obce je renesanční zámek. V obci působí fotbalový klub FC Bavois, který v sezóně 2018/19 hrál 3. nejvyšší švýcarskou soutěž.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bavois na anglické Wikipedii a Bavois na německé Wikipedii.

  1. ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  3. 1 2 3 CARRUZZO-FREY, Sabine. Bavois [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-11-04 [cit. 2025-12-25]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]