Bács-Kiskun

Župa Bács-Kiskun; Bács-Kiskun vármegye
	; Vlajka ; Znak
Geografie
	; Mapa okresů v župě Bács-Kiskun
Hlavní město	Kecskemét
Souřadnice	46°30′ s. š., 19°25′ v. d.
Rozloha	8 444,8 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	495 318 (2022)
Hustota zalidnění	58,7 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři, v malém počtu Němci a Chorvati
Náboženství	křesťanství
Správa regionu
Stát	Maďarsko
Druh celku	Župa
Podřízené celky	11 okresů; 119 obcí
Vznik	1. února 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-BK
Oficiální web	www.bacskiskun.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bács-Kiskun [báč-kiškun] je s rozlohou 8444,81 km² největší župa v Maďarsku. Vznikla při administrativní reformě roku 1950 sloučením maďarského zbytku župy Bács-Bodrog a jižní poloviny dosavadní župy Pest-Pilis-Solt-Kiskun. Hlavním městem je Kecskemét, dalšími významnými městy jsou Baja a Kalocsa. Žije zde přibližně 495 tisíc^[1] obyvatel.

Bács-Kiskun hraničí se župami Baranya, Tolna, Fejér, Pest, Jász-Nagykun-Szolnok, Csongrád-Csanád a na jihu se Srbskem a velmi krátce i s Chorvatskem.

Geografie

Území župy se nachází v plochém Dunajsko-Tiském meziříčí (Duna-Tisza köze), jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 94 a 174 metry. Západní hranici župy tvoří veletok Dunaj, jinak je území poměrně suché a jeho značnou část pokrývá step, chráněná v Malokumánském národním parku.

Geografické body

Geografické body podle výšky

nejvyšším bodem v župě je Ólom-hegy ("Olověná hora" - 174 m n. m.) na vrcholu písečné duny Illancs mezi řekami Dunaj a Tisa.
nejnižší místo župy je v katastru obce Kalocsa (94 m n. m.)

Geografické body podle světových stran

nejjižnějším místem župy je obec Hercegszántó v okrese Baja na hranicích se Srbskem.
nejsevernější místo je obec Felsőlajos v okrese Kecskemét.
nejvýchodnějším místem je město Tiszakécske ve střední čísti Maďarska.
nejzápadnější osadou kraje je obec Dunafalva v okrese Baja, na hranici se župou Baranya.

Národní parky župy

Kiskunsági Nemzeti Park - založený 1975, nachází se v okrese Kecskemét a má plochu cca 530 km². Cennými oblastmi jsou stepi a jezera v údolí Dunaje, písečné duny a bažiny, ramena a lužní lesy v oblasti dolního toku řeky Tisa.
Duna–Dráva Nemzeti Park - založený 1966, nachází se podél ústí řeky Dunaje a řeky Drávy. Má plochu přibližně 494,78 km².

Doprava

Severovýchodem župy (přes Kecskemét a Kiskunfélegyházu) prochází dálnice M5, vedoucí z Budapešti do Szegedu a dále na Balkán. Druhou silniční osou je silnice č. 51, vedoucí podél Dunaje. Se západním břehem ji spojuje úsek dálnice M9, vedoucí do Szekszárdu.

Od severu na jih prochází župou hlavní železnice mezi Maďarskem a Srbskem, přes hraniční přechod Kelebia-Subotica. Na této trati leží města Kiskunhalas a Kiskőrös.

Hraniční přechody

Hercegszántó - Bački Breg (Srbsko)
Bácsszentgyörgy - Rastina (Srbsko)
Kunbaja - Bajmok (Srbsko)
Tompa - Kelebija (Srbsko)

Okresy

Župa Bács-Kiskun se člení na 11 okresů.^[2]

Sídla

Statutární město

Kecskemét

Ostatní města

V závorce je uveden počet obyvatel z roku 2005

Baja (37 628)
Kiskunfélegyháza (32 054)
Kiskunhalas (30 257)
Kalocsa (18 187)
Kiskőrös (15 131)
Kiskunmajsa (12 047)
Tiszakécske (11 856)
Lajosmizse (11 626)
Jánoshalma (9 848)
Kecel (9 127)

Kunszentmiklós (9 028)
Soltvadkert (7 804)
Bácsalmás (7 618)
Solt (7 163)
Szabadszállás (6 850)
Izsák (6 243)
Kerekegyháza (6 165)
Tompa (4 847)
Dunavecse (4 147)
Hajós (2 684)

Obce

Odkazy

Reference

↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].
↑ http://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-bacs-kiskun-megyeben

Související články

Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bács-Kiskun na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[b9c63aaa01b54c119b097622ab5c4e8c495a194c-1] A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

[2] ttp://www.jaras.info.hu/jarasok-terkepe/jarasok-bacs-kiskun-megyeben

[1]

[2]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)