Dlažkovice
| Dlažkovice | |
|---|---|
 Rybník v obci, v pozadí místní zámek | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lovosice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′56″ s. š., 13°57′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 131 (2025)[1] |
| Rozloha | 2,69 km²[2] |
| Katastrální území | Dlažkovice |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 411 15 |
| Počet domů | 59 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dlažkovice 62 411 15 Třebívlice info@dlazkovice.cz |
| Starosta | Luboš Týce |
| Oficiální web | www |
 | |
  Dlažkovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564737 |
| Kód části obce | 26310 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dlažkovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, na okraji Dolnooharské tabule při jihovýchodním úpatí Českého středohoří, zhruba 8 km jihozápadně od Lovosic. Dlažkovicemi protéká Podsedický potok. Vesnicí též prochází tzv. „Švestková dráha“ – železniční trať 113, která spojuje Lovosice přes Třebenice s Mostem (pouze omezený, letní víkendový provoz). V obci žije 131[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1057.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 241 | 251 | 271 | 240 | 253 | 250 | 232 | 178 | 348 | 259 | 178 | 154 | 117 | 151 |
| Domy | 55 | 56 | 55 | 56 | 59 | 59 | 62 | 68 | 55 | 48 | 46 | 50 | 56 | 57 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Dlažkovický zámek dal na místě starší tvrze postavit Jan Ignác Dominik Putz z Adlerhurnu okolo roku 1673 podle projektu stavitele Giulia Broggia. Stavbu v barokním slohu však dokončil až syn Octavio Broggio v letech 1713–1717. Dochovaná podoba a zámecký park je výsledkem úprav, které proběhly v roce 1810 za Damiána Ervína z Schönbornu.[6] Zámek v současnosti slouží jako dětský domov.
- Kostel svatého Václava (Dlažkovice), raně barokní stavba z let 1672–1675, projekt Giulio Broggio.[7] Na hlavním oltáři je obraz sv. Václava od Josefa Kramolína z roku 1774, na postranních oltářích jsou dva starší silně poškozené obrazy. Fasáda kostela a střecha byly v roce 2013 opraveny, statika objektu byla zajištěna v roce 2023.[8] Interiér na opravy čeká.
- Zvonice – stojí proti kostelu, obsahuje dva zvony: gotický s reliéfy a českými nápisy z konce 15. století a barokní z roku 1756.
- Hřbitov
- Socha svaté Barbory před kostelem svatého Václava[9]
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi[10]
- Fara[11]
- Smírčí kříž – kámen s kolovým křížem, druhotně vezděný do zdi pod kostelem
- Chráněná lípa srdčitá v zámeckém parku[12]
Mineralogická lokalita
[editovat | editovat zdroj]Český granát
[editovat | editovat zdroj]Území obce Dlažkovice, podobně jako sousední obce Podsedice, náleží do oblasti o rozloze zhruba 70 km², která je známá výskytem českých granátů – pyropů. Granáty zde jsou těženy z náplavů. Granátové šperky jsou známy již ze 16. století, tyto šperky se pak staly velice módními zejména v 19. století.[13][14]
První český diamant
[editovat | editovat zdroj]S obcí Dlažkovice je spojován nález prvního diamantu na území Čech. Stalo se tak v roce 1869, kdy brusič Preissler z dílny ve Skalce u Dlažkovic na panství hrabat Schönbornů přinesl ukázat hospodářskému řediteli panství malý nažloutlý kamínek ve tvaru deformovaného osmistěnu. Brusič objevil uvedený kamínek mezi krystaly křišťálu, které byly vybrány pro další zpracování z tzv. zadního kaménku, tedy odpadu, zbylého po vytřídění českých granátů, těžených v této oblasti Českého středohoří.[15] Odborným zkoumáním bylo potvrzeno, že se jedná o diamant. Jelikož ale přesné místo nálezu nebylo známo, objevily se spekulace, že nepochází z Čech, ale že se dostal do šperkařské dílny z jiných tehdy známých nalezišť, například z oblasti východní Indie.[16] Později však byly v této části Českého středohoří nalezeny ještě jiné drobné diamanty – v roce 1927 byl objeven další malý diamant v oblasti u Chrášťan a v roce 1959 byl v naplaveninách potoka Granátky pod vrchem Kuzovem u Dřemčic nalezen v pořadí již třetí exemplář českého diamantu. Nález ze schönbornského panství je uložen v mineralogických sbírkách Národního muzea v Praze.[15]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Václava
Pomník obětem světových válek
Zastávka na trati z Mostu do Lovosic
Domy u silnice v obci
Provoz na tzv. Švestkové dráze u Dlažkovic
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dlažkovice – zámek, s. 91–92.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dlažkovice, s. 260–261.
- ↑ zpráva o statickém zajištění z roku 2023
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 50795/5-5885 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 36291/5-1990 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 14182/5-4544 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Lípa v Dlažkovicích 101895
- ↑ Český granát [online]. [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- ↑ KRSEK, Martin. Český granát [online]. Ústí n. L.: Český rozhlas Sever, 2010-10-11 [cit. 2018-02-09]. Dostupné online.
- 1 2 Charakteristika oblasti: Mineralogie [online]. AOPK ČR - Správa CHKO České středohoří [cit. 2018-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09.
- ↑ KOTKOVÁ, Jana. České diamanty. Vesmír [online]. 2014-09-11 [cit. 2018-02-09]. Čís. 9/2014. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlažkovice na Wikimedia Commons
- Dlažkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
