Přeskočit na obsah

Dmitrij Rogozin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dmitrij Olegovič Rogozin
Dmitrij Olegovič Rogozin (2020)
Dmitrij Olegovič Rogozin (2020)
generální ředitel Státní korporace pro kosmické aktivity Roskosmos
Ve funkci:
24. května 2018 – 15. července 2022
PrezidentVladimir Putin
JmenujícíVladimir Putin
PředchůdceIgor Komarov
NástupceVladimir Borisov
náměstek předsedy vlády
Ve funkci:
23. prosince 2011 – 18. května 2018
PrezidentDmitrij Medveděv
Vladimir Putin
PředchůdceSergej Ivanov
NástupceVladimir Borisov
stálý zástupce Ruské federace při NATO
Ve funkci:
9. ledna 2008 – 23. prosince 2011
PrezidentDmitrij Medveděv
Vladimir Putin
PředchůdceKonstantin Tockij
NástupceAlexandr Gruško
Stranická příslušnost
ČlenstvíLidová strana Ruské federace (2001–2003)
Rodina (2003–2006)
Veliké Rusko
Narození21. prosince 1963 (62 let)
Moskva
ObčanstvíSovětský svaz a Rusko
RodičeOleg Konstantinovič Rogozin
DětiAlexej Dmitrijevič Rogozin
Alma materFakulta žurnalistiky Lomonosovovy univerzity (1981–1986)
Univerzita marxismu-leninismu při Moskevském městském výboru KSSS (do 1988)
Profesenovinář, politik a diplomat
Náboženstvípravoslavná církev
Oceněníčestný doktor Voroněžské státní univerzity (2015)
medaile Na památku 850 let Moskvy
medaile Za zásluhy o jadernou bezpečnost
medaile Za udatnou práci
Řád přátelství 2. třídy
… více na Wikidatech
PodpisDmitrij Olegovič Rogozin, podpis
Webová stránkawww.rogozin.ru
CommonsDmitry Rogozin
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmitrij Olegovič Rogozin (rusky Дмитрий Олегович Рогозин; * 21. prosince 1963, Moskva) je ruský politik.

Život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast (rusky Партия "РОДИНА"), která získala v parlamentních volbách 9,2 % hlasů, Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.[1]

V roce 2008 byl jako ruský velvyslanec při NATO vyslán do Bruselu. V této roli silně oponoval vztahům NATO-Ukrajina a NATO-Gruzie.[2] V roce 2011 byl povolán zpět do Ruska, kde získal funkci vicepremiéra pro zbrojní program.[1]

Po ruské anexi Krymu na jaře 2014 byl Rogozin zařazen na sankční seznam Rusů, kterým USA a EU zakázaly vydávání víz a zmrazily zahraniční konta.[3] Rogozin na sankce reagoval výrokem: „Tanky nepotřebují víza.“[1]

V květnu 2018 se stal generálním ředitelem agentury Roskosmos, kde nahradil Igora Komarova.[4] V polovině července 2022[5] jej ve funkci nahradil Jurij Borisov,[6] do té doby místopředseda ruské vlády.

Rogozin se stal předsedou voroněžské organizace politické strany Velikaja Rossija (Великая Россия).[7][pozn. 1]

V prosinci 2022 při oslavě 59. narozenin v hotelu v Doněcku došlo k ostřelování ze strany Ukrajiny a Rogozin byl zraněn.[8][9]

V září 2023 ho Ruskem jmenovaný guvernér okupované Záporožské oblasti Jevhen Balickyj[pozn. 2] jmenoval ruským senátorem za tuto oblast.[10][11]

Rogozin je považován za jednoho z vůdců Izborského klubu, který v roce 2012 založil nacionalistický novinář Alexandr Prochanov. Jde o vlivný think-tank vyvíjející strategické plány v ekonomické a společenské oblasti. [1]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2012 přislíbil zprovoznění kosmodromu Vostočnyj do konce roku 2015 a prohlásil „dám na to svůj zub“, což odpovídá českému výroku „na to dám krk“. Kosmodrom ale v termínu otevřen nebyl a lidé Rogozina vyzývali, aby jim tedy svůj zub „dal“.[12]

Podle vyšetřování Navalného Fond boje s korupcí z listopadu 2019 Rogozin a jeho rodina vlastnili nemovitý majetek v hodnotě 350 mil. rublů (asi 130 mil. Kč), což byl 15-násobek jeho tehdejších ročních příjmů jako ředitele Roskosmosu.[13][14]

V květnu 2023 na svém telegramovém účtu uvedl, že pochybuje o tom, že Američané přistáli na Měsíci.[15][16]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Velikaja Rossija byla založena 5. května 2007 v Moskvě. Coby politická strana nedosáhla registrace, proto se voleb neúčastní. Má celostátní působnost, počet členů nepřevyšuje půl milionu. V pravolevém spektru leží na krajní pravici.
  2. ↑ Rusko ovládá jen část oblasti, oblast má i guvernéra Ivana Fedorova jmenovaného v souladu s ukrajinskými zákony.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 ŽILKOVÁ, Věra. Dmitrij Rogozin: zlý muž Kremlu, který sní o kolonizaci Měsíce. iDNES.cz [online]. 2015-06-28 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online.
  2. ↑ NATO puts Russia ties ahead of Georgia, Ukraine – Russian envoy
  3. ↑ USA a EU zmrazí majetek ruským a ukrajinským politikům
  4. ↑ Novým šéfom agentúry Roskosmos bude Dmitrij Rogozin
  5. ↑ Дмитрий Рогозин освобождён от должности генерального директора госкорпорации «Роскосмос». kremlin.ru [online]. Президент России, 2022-07-15 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
  6. ↑ Путин уволил Рогозина и назначил главой «Роскосмоса» Борисова. Kommersant [online]. 2022-06-15 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
  7. ↑ Дмитрий Рогозин вернулся к истокам. Kommersant [online]. 2022-06-22 [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. (rusky)
  8. ↑ Rogozinovi hrozí amputace penisu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
  9. ↑ V Doněcku zranili poradce Kremlu Rogozina. Rusko ostřelovalo Bachmut. iDNES.cz [online]. 2022-12-22 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
  10. ↑ Дмитрий Рогозин назначен сенатором от Запорожской области. Коммерсантъ [online]. 2023-09-23 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)
  11. ↑ Former Russian space agency chief becomes “senator” for occupied Zaporizhzhia Oblast. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Dám na to svůj zub, dušoval se místopředseda ruské vlády. Splň slib, žádá veřejnost
  13. ↑ «Неужели в нашем бюджете так много лишних денег?» Навальный рассказал о недвижимости семьи Рогозина на 350 миллионов рублей. Meduza [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)
  14. ↑ Rogozin. The database “PUTIN'S LIST” [online]. 2024-09-07 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ Kubrick did it! Ex-Russian space chief doubts US landing on moon. Daily Sabah [online]. 2023-05-08 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ РОГОЗИН. Telegram [online]. 2023-05-06 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dmitrij_Rogozin&oldid=24641671“