Kapušany
| Kapušany | |
|---|---|
 | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°2′37″ s. š., 21°20′ v. d. |
| Nadmořská výška | 279 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Prešov |
| Tradiční region | Šariš |
  Kapušany | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,31 km²[1] |
| Počet obyvatel | 2 152 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 190,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ján Zemčák |
| Vznik | 1248 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 051 |
| PSČ | 082 12 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PO |
| NUTS | 524620 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapušany jsou obec na Slovensku v okrese Prešov v Prešovském kraji. Žije zde přibližně 2 200[2] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území obce bylo osídleno v neolitu. podle archeologických nálezů zde bylo sídliště bukovohorské kultury, pohřebiště z halštatské doby, sídliště z doby římské, kosterní pohřebiště z období stěhování národů a sídliště z období Velkomoravské říše.
První písemná zmínka pochází z roku 1248, kde je uváděna jako villa Kapy. V písemnostech jsou Kapušany uváděny také pod názvem Capi, Kapy, Kopy, posseio Kopy in comitatu Saris, possesio Kopy či opidium Kapi. Název Kaušany je uváděn od roku 1773, maďarsky Kapi.
Vznik obce se klade na začátek 12. století, kdy sloužila jako osada maďarských strážců královských cest. Právě v roce 1248 je uváděna ve spojením s výběrem mýta. Ve 13. století byl na kopci Maglovec postaven hrad, který byl zničen v roce 1312. Obec náležela panství hradu Šariš. Začátkem 14. století byly v obci pořádány trhy každou středu.V roce 1410 byl hrad obnoven a obec byla na počátku roku 1410 charakterizována jako městečko. Od roku 1418 bylo trhové právo rozšířeno na svátek svatého Martina a každou další neděli.
V 15. století obec náležela panství Kapušany. V roce 1427 obec platila daň z 65 port. V roce 1787 žilo v 90 domech 625 obyvatel a v roce 1828 žilo 1026 obyvatel v 139 domech. Hlavní obživou bylo zemědělství a prodej zeleniny. V polovině 19. století probíhala na území Kapušan těžba uhlí a v provozu byl kamenný lom.[3][4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec leží na styku severního okraje Slanských vrchů se Šarišskou vrchovinou v údolí řeky Sekčov. Územím obce kromě ní ještě protéká říčka Ladianka a Kapušiansky potok. Nadmořská výška území obce se pohybuje v rozmezí 255–548 m, střed obce je ve výšce 275 m n. m. Odlesněný rovinný až pahorkatinný povrch je tvořen karpatským flyšem, andezity, ryolity, usazeninami neogénu a kvartérní naplaveniny řeky Sekčov a jejích přítoků. Pouze v severozápadní části území je lesní porost tvořený duby, buky a borovicemi. Půdní typ zastupují hnědozemě.[5][6]
V okolí zříceniny hradu se nachází přírodní rezervace Kapušiansky hradný vrch.[7]
Celková rozloha území obce je 11,3098 km², z toho v roce 2020 tvořila 75 % zemědělská půda. Celkové využití půdy (2020): 55 % orná půda, 3 % zahrady, 16 % travnaté plochy.[8] V roce 2024 na zemědělskou půdu připadlo 820,63 ha, z toho 598,50 ha byla orná půda, 34,86 byly zahrady a 184,55 ha byly travnaté plochy. lesy zaujímaly 112,19 ha a 105,27 ha připadalo na zastavěnou plochu a nádvoří.[9]
| Fintice | Fulianka | Podhorany |
| Prešov (čtvrť Nižná Šebastová) | .svg) |
Lada |
| Okružná, | Trnkov |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Severně od centra obce vede železniční trať Strážske–Prešov, která byla uvedená do provozu v roce 1943. Severovýchodně za železniční stanicí Kapušany pri Prešove se od ní odpojuje regionální trať Kapušany pri Prešove–Bardejov, vybudovaná už v roce 1893. Obcí prochází silnice I. třídy č. 18.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Divadlo
[editovat | editovat zdroj]- Divadelní soubor DiKAPY
Hudba
[editovat | editovat zdroj]- Kapušančan
- Kapušianske richtaroše
- DFS Čerešenka
- pěvecký soubor Aleluja
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kapušanský hrad – zřícenina hradu ze 13. století
- Kostel sv. Martina – klasicistní stavba z roku 1798
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Martina
Základní škola
Základní škola
Město
Podzim ve městě
Podzim ve městě
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kapušany na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ História. Kapušany. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-05-15. (slovensky)
- ↑ Kapušany - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kapušany - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kapušany. Kapušany [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Prírodné zaujímavosti. Kapušany [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kapušany. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kapušany. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Kapušany. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Kapušany, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2025-11-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.
- Kapušansko v zrkadle času. Příprava vydání Jozef Marčin. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2002. 126 s. ISBN 978-80-224-1967-3. Kapitola Sídelná a funkčná stratifkácia osídlenia Kapušian pri Prešove a ich okolia v stredoveku.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kapušany na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
