Přeskočit na obsah

Karlštejn (městys)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlštejn
letecký pohled na severní část městyse
letecký pohled na severní část městyse
Znak městyse KarlštejnVlajka městyse Karlštejn
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°56′15″ s. š., 14°11′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel824 (2025)[1]
Rozloha12,08 km²[2]
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ267 18
Počet domů297 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu městyseKarlštejn 185
267 18 Karlštejn
info@obeckarlstejn.cz
StarostaJosef Čvančara
Oficiální webwww.mestys-karlstejn.cz
Karlštejn na mapě
Karlštejn
Karlštejn
Další údaje
Kód obce531316
Kód části obce401943
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlštejn (německy Karlstein) je městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 9 kilometrů jihovýchodně od Berouna. Žije zde 824[1] obyvatel. Městys se nachází v centrální části chráněné krajinné oblasti Český kras po obou stranách řeky Berounky. Městys je pojmenován podle hradu Karlštejna. Zaujímá dvě katastrální území s názvy původních vsí: Budňany na levém břehu Berounky, kam patří i hrad, a Poučník na pravém břehu Berounky, kde se nachází i nádraží Karlštejn. Základní sídelní jednotka Karlštejn I zahrnuje celou levobřežní část městyse, včetně hradu, Karlštejn II pak oblast kolem nádraží a v záhybu Berounky východně od nádraží. Poučník se nachází západně od nádraží, resp. západně od potoka přitékajícího od golfiště na Voškově, na jihozápadě na Poučník navazuje Krupná.

Popis území

[editovat | editovat zdroj]

Městys je součástí Chráněné krajinné oblasti Český kras. Na levé straně Berounky do severozápadní částí území Budňan spadá část údolí Bubovického potoka až těsně před Kubrychtovu boudu, Mokrý vrch (421 m n. m.) a Velká hora (421,8 m n. m.), v pásu od sedla mezi těmito kopci směrem na východ je soustava opuštěných lomů, z nichž největší je Malá Amerika, a zčásti zalesněný hřeben až k Dubu sedmi bratří. K městysi Karlštejn patří i část nezalesněného území s hospodářskou usedlostí Amerika severně od lomu Kanada. Blíže řece se nacházejí kopce Prostřední hora (383,4 m n. m.) a Javorka (383,8 m n. m.), která je směrem k mostu zakončena Budňanskou skálou. Podél silnice od Mořiny a centrem Budňan protéká Budňanský potok.

Východně od údolí Budňanského potoka patří k Budňanům hřeben Bučina, v blízkosti hradu kopec Kněží hora (357 m n. m.), hřeben Haknovec a vrch Haknová (402 m n. m.), přímo u centra Budňan se tyčí vrch Plešivec (362 m n. m.). Na západě sousedí Budňany se Srbskem, na severu s Bubovicemi a Kozolupy, na východě s Mořinou a na jihovýchodě s Hlásnou Třebaní.

V západní části katastrálního území Poučník se nachází osada Poučník a ve svahu osada Krupná. Oblast kolem nádraží Karlštejn a sídelní celek východně od nádraží tvoří základní sídelní jednotku Karlštejn II. Mlýn u jezu ve východní části k. ú. Poučník se nazývá Klučice. Poučník na pravém břehu Berounky sousedí na západě s Kornem a na jihu s Bělčí (částí Litně).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Hrad Karlštejn byl postaven v letech 1348–1365.[4] První písemná zmínka o vsi v podhradí hradu Karlštejn pochází z roku 1348.[zdroj?] Středověké městečko Budňany bylo zmíněno poprvé roku 1441, Karlštejn byl stále jeho osadou.[zdroj?] V roce 1952 vznikla obec Karlštejn spojením obcí Budňany a Poučník.[4]

V Poučníku byl od 17. století do začátku 20. století malý panský pivovar, po zastavení výroby v roce 1901 sloužil jako sklad liteňského piva.[5][6]

Od 23. ledna 2007 byl obci Karlštejn vrácen status městyse.[7]

Členění městyse

[editovat | editovat zdroj]

Městys Karlštejn se rozkládá na dvou katastrálních územích, která odpovídají původním sloučeným obcím: Poučník a Budňany. Dále se člení na 4 sídelní jednotky: Karlštejn I, Karlštejn II, Krupná a Poučník.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Beroun[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Beroun
  • 1868 země česká, politický okres Hořovice, soudní okres Beroun
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Beroun[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Beroun[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Beroun[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Beroun[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Beroun[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Beroun

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

V městysi Budňany (přísl. Karlštejn, 960 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] lékař, 2 cukráři, obchod s dobytkem, družstvo pro elektrisaci v Budňanech, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, konsum Včela, 3 krejčí, malíř pokojů, 3 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, pohlednice, pokrývač, 3 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Budňany, stavební družstvo, stavební podnikatelství, trafika, truhlář, obchod s uhlím, vápenka, Nadační velkostatek, zámečník.

V obci Poučník (přísl. Klučice, Krupná, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Karlštejna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, obchod s cukrovinkami, elektrárna, hotel U nádraží, kolář, kovář, mlýn, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, restaurace, 8 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, vápenice, 2 zahradnictví, výroba zmrzliny.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Železnice – Obcí vede železniční trať Praha – Beroun. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 3. koridoru, doprava na ní byla zahájena roku 1862. Stanice Karlštejn je na pravém břehu Berounky.
  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/116 Mníšek pod Brdy – Řevnice – Karlštejn – Beroun po levém břehu Berounky. Obě části městyse propojuje ocelový silniční most. Na hlavní ulici vedoucí od Berounky zástavbou městyse směrem k hradu je běžný veřejný provoz vyloučen. Obecní policie používá elektromobil.

Veřejná doprava 2011

  • Železniční doprava – Po trati Praha – Beroun vede linka S7 (Úvaly – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. Tratí Praha – Beroun projíždělo železniční stanicí Karlštejn v pracovních dnech 28 párů osobních vlaků, o víkendu 27 párů osobních vlaků.

Místní doprava

[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech 20. století jezdily speciální benzinové autobusy Robur v kabrioletové úpravě (nazývané karlštejnbus) od parkoviště u Berounky na hrad Karlštejn. Autobusy byly tři a byly očíslovány i barevně rozlišeny: červený (č. 3), modrý a zelený. K jízdám měl dopravce (ČSAD KNV Praha, provozovna Beroun-Králův Dvůr) zvláštní povolení. Koncem 70. let prodělaly vozy generální opravu, povolení však nebylo prodlouženo a doprava byla zrušena. Jeden z dochovaných autobusů (červený, č. 3) nyní vlastní soukromí majitelé z Nymburska.[16]

Turistika

[editovat | editovat zdroj]

Turisticky atraktivním územím prochází množství turistických značených tras. Z Mořinky přes hrad Karlštejn kolem Dubu sedmi bratří a Kubrychtovy boudy do Svatý Jan pod Skalou vede červeně značená Cesta Vojty Náprstka č. 0001, nejstarší dochovaná turisticky značená trasa v Česku. Od Dubu sedmi bratří vedou dvě značené trasy do Mořiny: modrá údolím Budňanského potoka, žlutá kolem Malé Ameriky a soustavy mořinských lomů. Od nádraží Karlštejn vede žlutá značka kolem hradu a do Hlásné a Zadní Třebaně a zelená značka na Běleč a Liteň. Z Mořinky po červené ke hradu Karlštejn a dále po žluté do Zadní Třebaně je trasována evropská dálková trasa E10. Z centra Budňan po žluté a dále po červené směrem k Svatému Janu pod Skalou je vedena naučná stezka.

Po silničce údolím Budňanského potoka je pod hrad Karlštejn od Mořiny přivedena cyklistická trasa č. 0013 Praha – Karlštejn.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Karlštejně.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V obci Karlštejn se nachází Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která patří pod CARC, v Praze 6 – Ruzyni.

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 Historie obce Archivováno 30. 10. 2012 na Wayback Machine., městys Karlštejn
  5. ↑ Pivovar Poučník Archivováno 28. 11. 2014 na Wayback Machine., Společenství sběratelů Pivety, Jiří Drápela, Miroslav Volejníček, 2001–2012
  6. ↑ Karlštejn-Poučník (panský pivovar), Pivní obzor, 2007–2012, administrace Tomáš Mach
  7. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 95. (česky a německy)
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1098. (česky a německy)
  16. ↑ Karlštejnbus - Den otevřených dveří dopravní společnosti Probo trans Beroun[nedostupný zdroj], BUSportál, 1. 10. 2008

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karlštejn_(městys)&oldid=26195660“