Krušovice
| Krušovice | |
|---|---|
 Krušovický zámek | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Nové Strašecí |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°10′19″ s. š., 13°46′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 620 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,36 km²[2] |
| Katastrální území | Krušovice |
| Nadmořská výška | 379 m n. m. |
| PSČ | 270 53 |
| Počet domů | 215 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rabasova 47 270 53 Krušovice obeckrusovice@seznam.cz |
| Starostka | Markéta Fröhlichová (nestr./STAN) |
| Oficiální web | www |
 | |
  Krušovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541974 |
| Kód části obce | 75418 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krušovice (německy Kruschowitz) jsou obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Nachází se zhruba osm kilometrů severovýchodně od Rakovníka. Obcí prochází silnice II/606 a obchází ji dálnice D6, spojující Prahu a Karlovy Vary. Žije zde 620[1] obyvatel. Nejvyšší bod v obci leží 492 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátek osady Krušovic, staročesky Krušejovic, souvisí s tvrzí, která stávala v místech, kde se nachází dnešní krušovický pivovar. Jak naznačují některé další dobové doklady (Krussyeowicz 1399, Krussieyowicz 1401), byla původní podoba názvu vlastně Krušějovice, odvozená od (jinak nedoloženého) osobního jména *Krušej.[4]
První písemná zmínka o Krušovicích však pochází ze druhé poloviny 13. století, kdy zde bylo zřízeno manství a prvním známým majitelem panství byl dle dochovaných zpráv z pozůstalosti po Vilému Zajícovi z Valdeka a Krušejovic (relicta Wilhelmi dicti Lepus quondam de Krussowicz) pochází z roku 1356, v níž a po smrti připadl majetek jeho vdově Kunhutě.
V roce 1356 se krušovické panství stává majetkem Záviše z Mikovic, a po něm je získává koupí Mikuláš Matrovec se svým bratrem Janem, kteří jsou v letech 1437–1439 uvedeni jako majitelé obce pod jmény Mikuláš a Jan z Krušejovic. Jan z Krušejovic pak v roce 1456 svůj podíl věnoval manželce Kateřině. Dalším majitelem Krušovic byli Jiřík Bivoj z Roudné, od roku 1462 Vaněk z Čelechovic a Kralovic. Rodu Čelechovců Krušovice držel více než půl století, avšak v té době obec hospodářsky upadá.
Roku 1522 se objevuje se první zmínka o krušovické tvrzi. Po několika dalších majitelích (Václav Pětipeský z Chýš a Egerberka ad.) bylo roku 1548 panství prodáno nejvyšším hejtmanem českého vojska Albrechtem Šlikem Václavu Bírkovi z Násilé. Od něho je získal jeho bratr Jiří, který stál u zrodu zdejšího pivovaru. Ten byl založen před rokem 1580 a roku 1583 prodal pivovar, společně s tvrzí, poplužním dvorem, vsí a krčmou císaři Rudolfovi II., čímž vše připadlo královskému Křivoklátskému panství, tedy koruně. Zdejší pivovar pak dodával pivo na císařský dvůr v Praze.
V obci Krušovice (869 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] lékař, 2 holiči, 2 hostince, kolář, kominík, kovář, 3 krejčí, akademický malíř Václav Rabas, mlýn, 3 obuvníci, pekař, Fürstenberský pivovar, 2 pokrývači, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Krušovicích, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Fürstenberg, zednický mistr.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 898 | 998 | 853 | 869 | 934 | 869 | 844 | 624 | 624 | 588 | 569 | 518 | 558 | 614 | 586 |
| Počet domů | 84 | 92 | 92 | 95 | 114 | 128 | 157 | 178 | 172 | 165 | 157 | 186 | 198 | 206 | 215 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[13]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/606 Praha – Karlovy Vary.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Krupá ve vzdálenosti čtyři ležící na trati 124 z Lužné u Rakovníka do Žatce a Chomutova.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kladno, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Rakovník, Sokolov, Žatec.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Zámek Krušovice se zámeckou kaplí Nejsvětější Trojice
- Královský pivovar Krušovice (výrobce piva Krušovice)
- Sýpka
- Rodinný dům Doktorovna
- Husova škola
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Alfred Slavík (1847–1907), lékař, geolog, vysokoškolský profesor
- Václav Rabas (1885–1954), malíř
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Krušovická škola
Zadní trakt krušovického zámku
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 430.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 646-647. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Krušovice [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krušovice na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Krušovicích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Krušovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
