Občanská platforma
| Občanská platforma | |
|---|---|
| Platforma Obywatelska | |
| Zkratka | PO |
| Datum založení | 1. července 2001 |
| Datum rozpuštění | 25. října 2025 |
| Předseda | Maciej Płażyński (první) Donald Tusk (poslední) |
| Zakladatel | Donald Tusk Andrzej Olechowski Maciej Płażyński |
| Sídlo | Wiejska 12a 00-490 Varšava |
| Nástupce | Občanská koalice |
| Ideologie | liberalismus liberální konzervatismus křesťanská demokracie proevropanismus |
| Politická pozice | středopravice |
| Evropská strana | Evropská lidová strana |
| Politická skupina EP | Evropská lidová strana |
| Mládežnická org. | Sdružení mladých demokratů |
| Koalice | Občanská koalice |
| Počet členů | 23 727 (2022) |
| Barvy | |
| Oficiální web | www.platforma.org/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Občanská platforma (zkratka PO, polsky Platforma Obywatelska) byla polská politická strana. Ideologicky ji lze definovat jako liberální, ačkoli ve svých prvopočátcích strana začínala jako liberálně konzervativní uskupení. Jednalo se o hlavní vládní stranu první, druhé a současné třetí vlády Donalda Tuska.
Strana usilovala o zlepšení dopravní infrastruktury (dostavba dálniční sítě a vysokorychlostních železnic), narovnání práv sexuálních menšin, digitalizaci státní správy, deregulaci zvýšení postavení Polska v námořním obchodu a liberalizaci interrupcí.[1][2]
Dlouhodobě byla druhou nejsilněji zastoupenou stranou v polském Sejmu, nejlepší volební výsledky vykazovala především v západních a severních částech Polska. Do roku 2015 byl hlavou státu člen PO, Bronisław Komorowski, kterého téhož roku nahradil Andrzej Duda. V roce 2025 skončil kandidát PO Rafał Trzaskowski, současný primátor Hlavního města Varšavy, v prezidentských volbách o 1,78% na druhém místě za Karolem Nawrockim. Dne 25. října 2025 se strana sloučila do nové strany s názvem Občanská koalice, která nese stejný název jako volební koalice vedená stranou PO z roku 2018.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Strana vznikla 19. ledna 2001, ale zaregistrována byla teprve 5. března 2002 pod názvem Platforma Obywatelska Rzeczypospolitej Polskiej (česky: Občanská platforma Polské republiky). Původně se měla oficiálně jmenovat Platforma Obywatelska, ale při registraci je předběhl politický protivník, který se nechal tento název zaregistrovat.
Strana vyhrála předčasné parlamentní volby v říjnu 2007. Polský prezident Lech Kaczyński jmenoval 16. listopadu 2007 vládu složenou z liberální Občanské platformy a Polské lidové strany, jejímž předsedou se stal Donald Tusk. Tato vláda pokračovala i po parlamentních volbách v říjnu 2011, jež skončily opět vítězstvím Občanské platformy. V roce 2014 vystřídala Ewa Kopaczová Donalda Tuska ve funkci premiéra. Občanská platforma vládla až do podzimních voleb 2015.

V roce 2023 uspořádala strana protivládní demonstraci, jíž se účastnilo na 300 tisíc lidí. Jednalo se tak o největší demonstraci od roku 1989.[3]
V roce 2025 se strana sloučila se subjekty Nowoczesna a Polská iniciativa a byla přejmenována na Občanskou koalici.[4] Sjednocující sjezd se konal 25. října 2025. Někteří členové volební aliance Občanská koalice z roku 2018, například Zelení, se však rozhodli zachovat samostatnou stranickou existenci.[5] Předsedou nové strany se stal Donald Tusk a volba jejího vedení byla dokončena 26. ledna 2026. Vznik Občanské koalice zároveň znamenal přímý zánik Občanské platformy.
Politický program
[editovat | editovat zdroj]Zahraniční politika
[editovat | editovat zdroj]Občanská platforma podporovala zvýšenou úlohu Evropského parlamentu v rámci EU. V roce 2007 platforma prohlásila ochotu k prohloubení spolupráce v oblasti energie a společné zahraniční politiky.[6] Občanská platforma podporovala aktivní účast Polska na užší spolupráci v rámci Evropské unie. Zastávala eurofederalistické postoje. Během své vlády podporovala dobré vztahy s Německem a Ruskem, zastávala se Ukrajiny během konfliktu na Ukrajině. V zahraniční politice se zaměřovala i na ochranu práv křesťanů v jiných zemích.
Hospodářská politika
[editovat | editovat zdroj]Občanská platforma byla zastáncem ordoliberalismu. Byla pro privatizaci státního sektoru v polské ekonomice, reformu pracovního práva, nízké zdanění, nezávislou monetární politiku Polské národní banky a decentralizaci státní správy. Podporovala přijetí eura. Dále podporovala zeštíhlení státní správy a její elektronizaci.
Sociální politika
[editovat | editovat zdroj]PO otevřeně podporovala zavedení manželské rovnosti, částečného povolení adopce dětí homosexuálními páry, zmírnění interrupčního zákona a snížení role Sejmu ve prospěch vojvodských samospráv. Dříve PO ovšem zastávalo postoje spíše konzervativní, avšak vždy značně liberálnější nežli tomu je a bylo u Práva a spravedlnosti. Prosazovala značné zmenšení role státu v ekonomice, zavedení rovné daně, většinový volební systém do Sejmu (dolní komory), rychlejší zvyšování výdajů na zdravotnictví, oddělení funkce hlavního státního zástupce od úřadu ministra spravedlnosti, zveřejnění aktů tajných služeb komunistické PLR.
Struktura a aktivisté
[editovat | editovat zdroj]Podle stanov byly orgány strany shodné s vedením parlamentního klubu, což je jediné řešení tohoto typu v Polsku.[zdroj?] Posledním předsedou parlamentního klubu PO byl Bogdan Zdrojewski.[chybí zdroj]
Předsedové Občanské platformy
[editovat | editovat zdroj]- Maciej Płażyński – 18. října 2001 do 1. června 2003
- Donald Tusk – od 1. června 2003 do 8. listopadu 2014
- Ewa Kopaczová – od 8. listopadu 2014 do 26. ledna 2016
- Grzegorz Schetyna – od 26. ledna 2016 do 29. ledna 2020
- Borys Budka – od 29. ledna 2020 do 3. července 2021
- Donald Tusk – od 23. října 2021 do 25. října 2025
- Maciej Płażyński (2001–2003)
- Donald Tusk (2003–2014)
- Ewa Kopaczová (2014–2016)
- Grzegorz Schetyna (2016–2020)
- Borys Budka (2020–2021)
- Donald Tusk (2021–2025)
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Parlamentní volby
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Lídr kandidátky | Hlasy v % | Změna | Mandáty v Sejmu | Změna | Mandáty v Senátu | Změna |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2001 | Maciej Płażyński | 12,68% | – | 65 | – | 2 | – |
| 2005 | Donald Tusk | 24,14% | ▲ +11,46 % | 133 | ▲ +68 | 34 | ▲ +32 |
| 2007 | 41,51% | ▲ +17,3 % | 209 | ▲ +76 | 60 | ▲ +26 | |
| 2011 | 39,18% | ▼ −2,33 % | 207 | ▼ −2 | 63 | ▲ +3 | |
| 2015 | Ewa Kopaczová | 24,09 % | ▼−15,09 % | 138 | ▼ −69 | 34 | ▼ −29 |
| 2019[pozn. 1] | Grzegorz Schetyna | 27,40 % | ▲ +3,31 % | 102 | ▼ −36 | 41 | ▲ +7 |
| 2023[pozn. 2] | Donald Tusk | 30,70 % | ▲ +3,30 % | 127 | ▲ +25 | 41 | ▬ 0 |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Kandidát | Hlasování | Počet % | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| 2005 | Donald Tusk | 1. kolo | 36,33 % | Kandidát jde do druhého kola |
| 2. kolo | 45,96 % | Vítězství Lecha Kaczyńského | ||
| 2010 | Bronisław Komorowski | 1. kolo | 41,54 % | Kandidát jde do druhého kola |
| 2. kolo | 53,01 % | Vítězství Bronisława Komorowského | ||
| 2015 | Bronisław Komorowski (podpora) | 1. kolo | 33,8 % | Kandidát jde z druhého místa do druhého kola |
| 2. kolo | 48,5 % | Vítězství Andrzje Dudy | ||
| 2020 | Rafał Trzaskowski | 1. kolo | 30,5 % | Kandidát jde z druhého místa do druhého kola |
| 2. kolo | 48,9 % | Vítězství Andrzje Dudy | ||
| 2025 | Rafał Trzaskowski | 1. kolo | 31,4 % | Kandidát jde do druhého kola |
| 2. kolo | 49,1 % | Vítězství Karola Nawrockého |
Evropské volby
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Lídr kandidátky | Hlasy v % | Změna | Počet mandátů | Změna |
|---|---|---|---|---|---|
| 2004 | Jerzy Buzek | 24,10 % | – | 15 | – |
| 2009 | Danuta Hübnerová | 44,43 % | ▲ +20,33 % | 25 | ▲ +10 |
| 2014 | 32,10 % | ▼−12,33 % | 19 | ▼ −6 | |
| 2019 | Włodzimierz Cimoszewicz | 27,89 % | ▼ − 4,21 % | 14 | ▼ −5 |
| 2024 | Marcin Kierwiński | 37,04 % | ▲ + 9,15 % | 18 | ▲ +4 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jako součást koalice Občanská koalice, která ve volbách celkově získala 134 křesel.
- ↑ Jako součást koalice Občanská koalice, která ve volbách celkově získala 157 křesel.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Czy PO już oficjalnie poparła aborcję na życzenie?. wpolityce.pl [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Koalicja Obywatelska: pierwszym projektem w 2020 r. - związki partnerskie. wnp.pl [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ „Nechceme autoritářské Polsko.“ Na demonstraci ve Varšavě se sešli přívrženci opozice. ČT24 [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Název Občanská platforma zmizel z politické mapy Polska. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-10-29 [cit. 2025-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Wyborcza.pl. wyborcza.pl [online]. [cit. 2026-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Platforma chce prohloubit spolupráci v oblasti energie
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Občanská platforma na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (polsky)