Potštát
| Potštát | |
|---|---|
 Bočkovo náměstí | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Hranice |
| Obec s rozšířenou působností | Hranice (správní obvod) |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′13″ s. š., 17°39′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 237 (2025)[1] |
| Rozloha | 34,07 km²[2] |
| Nadmořská výška | 502 m n. m. |
| PSČ | 753 62 |
| Počet domů | 399 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Zámecká 1 753 62 Potštát potstat@cbox.cz |
| Starosta | René Passinger |
| Oficiální web | www |
  Potštát | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 517101 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Potštát (německy Bodenstadt[4]) je město v okrese Přerov na potoce Veličce (přítok řeky Bečvy) v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 hektarů. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména byla Botenstadt („Poslovo město“). České jméno vzniklo hláskovou úpravou německého, jeho první část někdy chápána jako od předložky pod (proto se často psalo Podštát).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.[6]
V roce 1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.[7]
Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější[kdy?] počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice II. třídy 440 z Hranic do Města Libavé). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 594 | 3 531 | 3 498 | 3 453 | 3 091 | 2 905 | 2 886 | 1 389 | 1 614 | 1 626 | 1 526 | 1 294 | 1 239 | 1 154 | 1 131 |
| Počet domů | 476 | 499 | 515 | 509 | 513 | 511 | 542 | 480 | 361 | 352 | 328 | 343 | 363 | 379 | 399 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. listopadu 1995.[12]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Samospráva města vyvěšuje 5. července 2016 zlatočervenou moravskou vlajku.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,[14] z té doby pochází provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.[15]
Potštátský zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.
Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.
Necelé čtyři kilometry jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě. Jihovýchodním směrem se nachází Potštátské skalní město.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Hodinová věž a morový sloup
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově
Zámek
Socha svatého Floriána
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 623.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 293–294.
- ↑ Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, nakladatelství Libri, Praha, 2002, ISBN 80-7277-039-X
- ↑ Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Úvodní svazek, nakladatelství Profil, Ostrava, 1967
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Potštát [online]. 1995-11-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154119573655661&id=224337820660
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 2/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
- ↑ Krška, Ivan, PhDr.: Z dějin duchovní správy v Potštátě; Potštátský zpravodaj 6/2008, k dispozici online na městském webu[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Potštát
- Potštátské skalní město – skalní útvary přibližně jižně od města
- Bývalá Železná rozhledna – základy bývalé rozhledny přibližně jižně od města
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Potštát na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Podstát v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Potštát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/314294340070010-postel-s-vyhledem/
