Ptáčov
| Ptáčov | |
|---|---|
 Ptáčov ze Stříbrného kopce | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Třebíč |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′44″ s. š., 15°55′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 208 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ptáčov (6,8 km²) |
| Nadmořská výška | 420 m n. m. |
| PSČ | 674 01 |
| Počet domů | 81 (2021)[2] |
 | |
  Ptáčov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 136565 |
| Kód k. ú. | 736562 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptáčov je vesnice a část města Třebíč v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy, dětské hřiště a autobusová zastávka. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i památný strom Dub u Ptáčova (dub letní), přírodní památky Ptáčovský kopeček (s výskytem koniklece velkokvětého) a Ptáčovské rybníky. Ve vesnici žije 208[1] obyvatel.
Umístění
[editovat | editovat zdroj]Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 kilometru. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba dva kilometry, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 kilometru.
V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, Nohavička, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.
Historie
[editovat | editovat zdroj]U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.[3]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1447.[4]
Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček a národní umělec Josef Brož. Inspiroval se zde také třebíčský umělec Ladislav Novák.
Od svých sedmi let zde v letech 1919–1927 žil u Josefa a Bernardy Mitiskových – sourozenců své zemřelé matky, budoucí parašutista a člen paraskupiny Anthropoid Jan Kubiš.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 167 | 194 | 201 | 295 | 281 | 284 | 248 | 240 | 246 | 212 | 200 | 181 | 212 | 214 | 208 |
| Počet domů | 25 | 27 | 30 | 40 | 45 | 45 | 49 | 53 | 51 | 49 | 51 | 59 | 66 | 75 | 81 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1979 byl Ptáčov samostatnou obcí v okrese Třebíč. Od 1. ledna 1980 je částí města Třebíč v okrese Třebíč.[7] Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Místní dominantou návsi je kaple svatého Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti svatého Václava postavili Ptáčovští sochu svatého Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.
- Z ptáčovských památek
Ptáčovský dům č. p. 19. Staré zemědělské stavení
Socha svatého Václava z roku 1929
Kaple svatého Cyrila a Metoděje z roku 1908
Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Alois Kratochvíl (1889–1964), pedagog, těsnopisec;
- Ludmila Hartmannová Kybalová (1929–2012), historička umění, zemřela v Ptáčově;
- Jiří Sýkora (* 1995), vícebojař, juniorský mistr světa v atletice.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Klapovský potok u ústí do řeky Jihlavy
Ptáčovský žleb
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ MYŠ. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině. iDNES.cz [online]. 27. 3. 2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 592.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 465.
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 1979
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptáčov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Ptačov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Ptáčov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
