Taygeta
| Taygeta (19 Tauri) | |
|---|---|
  Poloha Taygety v souhvězdí Býka | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Býk (Taurus) |
| Rektascenze | 03h 45m 12,495s |
| Deklinace | +24°28′02,21″ |
| Vzdálenost | (444±4) ly ((136,2±1,2)[1] pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 4,30[2] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Taygeta (19 Tauri Aa) | |
| Typ proměnnosti | pravděpodobně SPB |
| Spektrální typ | B6 IV[2] |
| Hmotnost | (4,41±0,09) M☉ |
| Poloměr | (4,36±0,14) R☉ |
| Povrchová teplota | (13 696±222) K |
| Rychlost rotace | (105±16) km/s (v sin i) |
| Označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 23338 |
| Bonner Durchmusterung | BD +24° 547 |
| Bright Star katalog | HR 1145 |
| 2MASS | 2MASS J03451250+2428021 |
| SAO katalog | SAO 76140 |
| Katalog Hipparcos | HIP 17531 |
| Katalog Tycho | TYC 1803-1585-1 |
| General Catalogue | GC 4486 |
| Bayerovo označení | q Tau |
| Flamsteedovo označení | 19 Tau |
| Synonyma | HII 563, WDS J03452+2428A |
| Databáze | |
| SIMBAD | data (19 Tauri A) |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Taygeta je vlastní jméno hvězdy 19 Tauri Aa, hlavní složky systému 19 Tauri (také q Tauri), který patří do otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Jméno se podle Mezinárodní astronomické unie vztahuje právě na tuto složku.[3] Jasná složka 19 Tauri A má blízkého průvodce prokázaného při zákrytech Měsícem; přesné uspořádání soustavy však zůstává nejisté.[4][5]
Společná zdánlivá hvězdná velikost nerozlišené dvojice v pásmu V je 4,30 mag.[2] Vzdálenost Plejád, a tedy přibližně i Taygety, činí (136,2±1,2) pc, tedy (444±4) světelných let. Jde o vzdálenost hvězdokupy určenou rádiovou interferometrií, nikoli o individuální měření Taygety.[1]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Hlavní složka má spektrální klasifikaci B6 IV. Označení IV odpovídá spektrální třídě svítivosti podobrů. Pro hlavní složku jsou uváděny efektivní teplota (13 696±222) K, hmotnost (4,41±0,09) M☉ a poloměr (4,36±0,14) R☉. Projektovaná rovníková rotační rychlost v sin i činí (105±16) km/s.[2]
Fotometrická měření družice Kepler v rámci mise K2 odhalila nízkoamplitudovou proměnnost s několika frekvencemi. Studie z roku 2017 ji vykládá jako pravděpodobné neradiální pulzace pomalu pulzující hvězdy typu B (SPB).[2]
Násobnost
[editovat | editovat zdroj]Blízký slabší průvodce byl potvrzen pozorováním zákrytů hvězdy Měsícem dne 20. prosince 1988 a 19. září 1989, jejichž rozbor byl zveřejněn v roce 1994. Průvodce byl v infračerveném pásmu K přibližně o 2,4 mag slabší než hlavní hvězda. Při prvním zákrytu byla naměřena projekce úhlové vzdálenosti složek (0,0777±0,0005)″; jde o projekci do směru pohybu měsíčního okraje, nikoli o velkou poloosu oběžné dráhy.[4]
Při modelování záření systému ve studii z roku 2017 byl pro průvodce použit rozdíl jasností v pásmu K 2,5 mag a efektivní teplota 8 306 K. Tato teplota je předpokladem modelu, nikoli nezávislým měřením průvodce.[2]
Starší spektroskopická práce z roku 1965 navrhla oběžnou dobu 1 313 dní, další pozorování však tuto dráhu nepotvrdila. Rozbor dlouhodobých měření radiálních rychlostí zveřejněný v roce 2020 původní dráhu vyloučil a navrhl předběžnou dráhu s periodou přibližně 8,7 roku. Její řešení záviselo na váhování měření a vyžadovalo vyloučení některých starších údajů; autor je proto označil za předběžné.[5]
Stejná studie upozornila, že spektroskopický průvodce z této předběžné dráhy zřejmě není totožný s průvodcem zachyceným při zákrytech. Předpovězená úhlová vzdálenost totiž neodpovídá zákrytovému měření z roku 1988. Ztotožnění obou detekcí tak není potvrzeno.[5]
Washingtonský katalog dvojhvězd (WDS) eviduje také vzdálenější vizuální složky B a C. Při měření v roce 2011 byla složka B od A vzdálena 71,7″ a složka C 52,7″. Jde o jiné objekty než blízký průvodce zachycený při zákrytech.[6] Katalog zahrnuje fyzické i optické dvojice a soustavy s nevyjasněným vztahem složek; samotné katalogové označení proto nedokládá gravitační vazbu.[7]
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno pochází od Taygeté, jedné z Plejád v řecké mytologii. Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd schválila 21. srpna 2016 podobu Taygeta pro složku 19 Tauri Aa.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 MELIS, Carl; REID, Mark J.; MIODUSZEWSKI, Amy J. A VLBI resolution of the Pleiades distance controversy. Science. 2014, roč. 345, čís. 6200, s. 1029–1032. Dostupné online. doi:10.1126/science.1256101. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 WHITE, T. R.; POPE, B. J. S.; ANTOCI, V. Beyond the Kepler/K2 bright limit: variability in the seven brightest members of the Pleiades. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2017, roč. 471, čís. 3, s. 2882–2901. Dostupné online. doi:10.1093/mnras/stx1050. (anglicky)
- 1 2 Naming Stars [online]. International Astronomical Union [cit. 2026-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 RICHICHI, A.; CALAMAI, G.; LEINERT, Ch. New binary stars discovered by lunar occultations. Astronomy and Astrophysics. 1994, roč. 286, s. 829–837. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 TORRES, Guillermo. Spectroscopic Monitoring of Rapidly Rotating Early-type Stars in the Pleiades Cluster. The Astrophysical Journal. 2020, roč. 901, čís. 2, s. 91. Dostupné online. doi:10.3847/1538-4357/abb136. (anglicky)
- ↑ Washington Double Star Catalog: 00–05 hour section, WDS 03452+2428 [online]. United States Naval Observatory [cit. 2026-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Washington Double Star Catalog: Introduction and Growth of the WDS [online]. United States Naval Observatory [cit. 2026-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Taygeta v databázi SIMBAD (anglicky)
