Yvan Cournoyer
| Yvan Cournoyer | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 22. listopadu 1943 (82 let) |
| Místo narození | Drummondville |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Yvan Serge Cournoyer (* 22. listopadu 1943 Drummondvile) je bývalý kanadský lední hokejista, který hrával na pozici pravého křídla. Odehrál v National Hockey League šestnáct sezón a celou profesionální kariéru strávil v týmu Montreal Canadiens. Pro nevysokou svalnatou postavu (měří 170 cm) a bruslařskou rychlost dostal přezdívku Roadrunner (kukačka kohoutí).[1]
Začínal v klubu Lachine Maroons, v roce 1961 přišel do Montreal Junior Canadiens. V juniorské soutěži působil tři sezóny a v NHL debutoval 28. listopadu 1963 na půdě Detroitu.[2] Krátce také nastoupil v American Hockey League za Quebec Aces. Desetkrát vyhrál s Montrealem Stanley Cup (1965, 1966, 1968, 1969, 1971, 1973, 1976, 1977, 1978 a 1979), což se podařilo pouze třem hokejistům v historii.[3]
V roce 1972 reprezentoval Kanadu v Sérii století proti Sovětskému svazu, v níž vstřelil tři branky a na dvě nahrál. V roce 1973 mu byla udělena Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovací části NHL.[4] Osobního střeleckého maxima dosáhl 15. února 1975, kdy vstřelil v zápase proti Chicago Blackhawks pět branek. V roce 1975 převzal po Henrim Richardovi funkci kapitána Canadiens a čtyřikrát po sobě byl lídrem vítězů Stanley Cupu. Závěr jeho kariéry byl poznamenán intenzivními bolestmi zad, které ho přiměly nechat se operovat a odejít v roce 1979 na odpočinek.[5] Ve své kariéře odehrál 968 utkání s bilancí 428 gólů a 435 asistencí. Ve dvanácti sezonách po sobě dosáhl v základní části soutěže alespoň 25 gólů. Jeho silnou zbraní byly díky tvrdé střele přesilovky, v nichž zaznamenal 152 branek.[6] Šestkrát byl nominován na NHL All-Star Game (1967, 1971, 1972, 1973, 1974 a 1978).
Po ukončení hráčské kariéry provozoval restauraci Brasserie 12 v montréalské čtvrti Lachine. Vedl také tým inline hokeje Montreal Roadrunners a v sezóně 1996/97 byl asistentem trenéra Canadiens Maria Tremblaye. V jeho rodném Drummondville je po něm pojmenován zimní stadion Olympia Yvan-Cournoyer. V roce 1982 byl uveden do Hokejové síně slávy. Jeho číslo 12 bylo v Montreal Canadiens vyřazeno. V roce 2017 byl Yvan Cournoyer zařazen na seznam stovky nejlepších hráčů v historii NHL.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Yvan Cournoyer: Road Runner [online]. Greatest Hockey Legends [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yvan Cournoyer, le dernier grand Glorieux [online]. Radio Canada [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Nejlepší z nejlepších. 8 hokejistů, kteří vyhráli nejméně osmkrát Stanley Cup. Sportrevue.cz [online]. 2025-11-16 [cit. 2026-01-22]. Dostupné online.
- ↑ YVAN COURNOYER [online]. Conn Smythe Dinner [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Biographie d'Yvan Cournoyer [online]. Hockeyarchives [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ NHL & WHA Career Leaders and Records for Power Play Goals [online]. Hockey Reference [cit. 2026-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 28. ledna 2017, 15:23NHL vybrala sto nejlepších: Jágr radil Crosbymu, Hašek fotil selfie. Hokej.cz [online]. 2017-01-28 [cit. 2026-01-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Yvan Cournoyer na Wikimedia Commons - Yvan Cournoyer – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
- Yvan Cournoyer – statistiky na NHL.com
